Kostel sv. Jiří je historizující neorientovanou architekturou s průčelím otočeným ke komunikaci. Dominuje areálu s parkovou úpravou, počítající s terasovým uspořádáním hrobů ve svahu, jenž se zvedá za presbyteriem. Do parku bylo později zakomponováno menší krematorium. Celý areál je oplocen kovovým ozdobným plotem na podezdívce. Chrám je jednolodní s výrazně užším presbyteriem polygonálního půdorysu, z průčelí vybíhá vysoká osová čtyřpatrová věž se zvonicí a hodinami. Drobné přístavby vtiskly půdorysu kostela tvar latinského kříže. Přístupné jsou zvenčí, s interiérem kostela je vnitřně komunikačně propojena pouze sakristie na JV straně. Druhá přístavba je rozdělena na dvě samostatně přístupné části – jde zřejmě o márnici. Objekt je zděný z cihel a omítnutý vápennou omítkou, která je monochromní v odstínu světlého okru. Fasáda je architektonicky modelována ve štuku, k výtvarnému vyzdvižení nosných prvků je užito kontrastního střídání hrubozrnné a hladké plochy. Portály a venkovní schody jsou vytvořeny ze slezské žuly. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je vstupní portál. Žuly je zde výhradně užito jako technického materiálu. Střechy, jenž sledují tvar půdorysu stavby, jsou valbové se sklonem kolem 30°. Krytinou lodi i věže je břidlice, chór završují novodobé eternitové profily. Kvůli obměně zastřešení se nad kněžištěm nedochovala zdobná hřebenová mřížka, tak jako na lodí. Přístavky završují tabule falcovaného plechu. Věž nese čtyřbokou zvoncovitou střechu s vikýři, z níž vybíhá lucerna přecházející ve štíhlý jehlancovitý útvar s makovicí a krucifixem na vrcholku. Krovy jsou trámové, vaznicové – jejich řemeslná úroveň je velká. Hlavní vchod je situovaný v průčelí v ose kostela, boční se otevírá na JV boku lodi. Hlavním vstupem se vchází do podvěží, které tvoří předsíň samotné lodi. Bočním vchodem se vchází přímo do lodě. Na kůr, ze kterého je možno vystoupat do věže a ke krovům, vede uzavřené schodiště přístupné zvenčí a z lodi.