kostel sv. Jiří

Katalogové číslo

1000145044

Kraj

Středočeský kraj

Okres

Kutná Hora

Obec

Uhlířské Janovice

Část obce

Malejovice

Katastrální uzemí

Mitrov u Uhlířských Janovic

Typ

kostel

Kategorie

areál

Sloh

raná gotika; baroko; historismus

Anotace

Areál s ohradní a opěrnou zdí se schodištěm. Jednolodní kostel s pravoúhlým odsazeným presbytářem, nad kterým se zvedá hranolová dvoupatrová věž. Jednodušší členění. Původ zřejmě ve 13. století, zbarokizovaný a dále upravovaný.

Dějiny

Stavba kostela se zřejmě uskutečnila v jedné stavební etapě v druhé polovině 13. století (může být i starší). Opravy a přestavby kostela v baroku proběhly naproti tomu v několika etapách. V roce 1670 byl obnoven krov a dřevěná věž. V roce 1676 byla proražena nová okna v kostele a opraveny zdi, položena nová dlažba a postavena kruchta a kostnice. Po požáru v roce 1686 byl kostel přestavěn s použitím původního zdiva. V roce 1713 proběhla větší přestavba, byla obnovena střecha a kostel získal novou věž. Při této úpravě zřejmě vznikla dnešní sakristie i západní předsíň kostela. Z roku 1736 jsou opět zmínky o nové věži, jejíž báň byla pokryta plechem a završena křížem. Ve druhé polovině 18. století byla patrně provedena placková klenba presbytáře (celkové pojetí i detaily se shodují s úpravou jiného jezuitského kostela v nedalekém Žíšově). Z roku 1867 patrně pochází dnešní krov lodi. Na konci 80. let 19. století byla přestavěna zřejmě stále ještě dřevěná věž. Exteriér kostela byl upraven v jednoduchém novorománském slohu, nad západním průčelím lodi vznikl jednoduchý novobarokní štít. Starší barokní okenní otvory zůstaly zachovány. V roce 1993 byla při opravě fasád analyticky odhalena pozdně románská okénka na jižní straně lodi.

Popis

Kostel sv. Jiří je situovaný na mírném návrší v severní části vsi. Je obklopen funkčním hřbitovem, vymezeným kamennou ohradní zdí, s pilířovou bránou a malou boční brankou. Jihozápadní část svahu je zpevněna tarasovou zdí, která z větší části respektuje zaoblení ohradní zdi hřbitova. Ve svahu při tarasové zdi jsou nepravidelně rozmístěné kamenné stupně vedoucí k bráně. Orientovaný kostel má obdélnou plochostropou loď a odsazený čtvercový presbytář s plackovou klenbou, nad nímž stojí věž a na východě užší plochostropá sakristie. Na západní straně lodi před vstupním portálem stojí drobná předsíňka. Fasády kostela mají střídmé členění, západní průčelí vrcholí nízkým novobarokním štítem. Analyticky jsou přiznané středověké architektonické články - odkládací výklenek v jižní stěně presbytáře a zejména půlkruhově klenutá, v podstatě ještě románská okna lodi a presbytáře. Dvoupatrová věž nad presbytářem je ukončená jehlancovou střechou, ostatní části kostela kryjí střechy o nízkém sklonu. Krov nad lodí patří k nejstaršímu typu vaznicových soustav./ Předmětem ochrany je kostel, ohradní zeď s branou, opěrná zeď se schodištěm a pozemky areálu.

Popis památkové hodnoty

Hodnotná sakrální památka, původně středověký kostel ze 13. století, s barokní i historizující úpravou, architektonická i urbanistická dominanta vsi. Ze středověké stavby zůstala zachována obdélná loď a odsazený, k východu se mírně rozšiřující presbytář (velká šířka zdiva okolo 1,2 m). Půdorys kostela se podobá nedalekému kostelu v Žíšově, který je také stavbou s chórovou věží. Věž nad presbytářem však v případě malejovického kostela jednoznačně nemá středověký původ, byla upravená do zděné podoby zřejmě až na konci 19. století. Hodnotné jsou středověké pozůstatky původních ostění půlkruhem sklenutých oken v lodi i v presbytáři. Typově pozdně románské architektonické detaily se u pravoúhle uzavřených sakrálních staveb ve východní části středních Čech vyskytují výjimečně. V barokní době stojí za pozornost, že ves vlastnila kutnohorská jezuitská kolej (v letech 1628-1773), která také prováděla stavební úpravy kostela.