kostel sv. Martina

Malý kostelík je položen na již. okraji rozlehlé pravidelné obdélné, zčásti zastavěné návsi poblíž menšího rybníčku. Plocha travnaté návsi, osázené četnými listnatými stromy, se plynule svažuje k S. Neorientovanou stavbu, obrácenou kněžištěm téměř přesně k J, tvoří velmi krátká obdélná loď a větší odsazený obdélný presbytář s trojbokým závěrem, jehož šikmé boční strany jsou zevně mírně zaobleny v segmentovém oblouku. K JV straně závěru se v šikmém úhlu připojuje drobná sakristie. Kostelík je zbudován pravděpodobně z hrubě otesaných kusů místní opuky, cihel je užito zřejmě pouze jako doplňujícího materiálu ve vyzdívkách špalet a záklenků oken a vchodů. Zdivo je omítnuto novějšími vápennými omítkami v barvě sytého okru v základní ploše, plasticky vystupující tektonické články, dříve lomeně bílé, ztmavly vlivem povětrnosti do velmi světlého našedlého odstínu. Sokl má neutrální šedou barvu. (Pokračování popisu na DL.) Exteriér je zcela prostý, fasády jsou členěny pouze obvodovými hladkými lizénovými rámy a jemně profilovanou korunní římsou, jež obíhá obvod celé stavby bez přerušení a změny tvaru. Obdélná okna v lodi i presbytáři rámují ploché šambrány s okrajovou lištou a uchy bez kapek. Vstupní sev. průčelí je v ose prolomeno pravoúhlým vchodem v neprofilovaném kamenném ostění s drobnými uchy, nové dvoukřídlé dveře nahradily původní pozdně barokní dveře rozmlácené při vloupání v 90. letech. Nad vchodem je malé téměř čtvercové okénko. Hlavní průčelí je zakončeno volutovým štítem na nízkém soklu, flankovaném po stranách štíhlými konkávně projmutými jehlancovými sokly s kamennými (?) koulemi ve vrcholu. Vlastní štít, lemovaný po obvodu i s volutovými závitnicemi úzkou stuhou, je završen profilovanou uprostřed půlkruhově vyklenutou římsou. V ose štítu je výřez podkrovního okénka tvaru výškového oválu. Do vrcholu štítu je zasazen kovaný symbol paprsčité monstrance s monogramem IHS. Nízká sakristie při JV straně presbyteria má hladké fasády členěné pouze soklem a neprofilovanou šikmo vystupující podstřešní římsou. V SV stěně je prolomen pravoúhlý vchod v dřevěných veřejích s jednokřídlými svlakovými dveřmi, jejichž vnější strana je složena z diagonálně kladených prkének. Obdélné okno na JV straně tvoří jen neorámovaný výřez v ploše stěny. Kostel má souvislou sedlovou střechu stejné výšky s valbou nad závěrem presbytáře, nad sakristií je valba. Střechy jsou pokryty bobrovkami. Nad presbytářem vystupuje oktogonální sanktusní vížka s lucernou, završená stanovou plechem pobitou střechou, makovicí a kovaným křížem.