Dominantou obce je někdejší hřbitovní kostel Sv. Martina, situovaný na návrší nad křižovatkou cest. Byl postaven zřejmě na místě starší sakrální stavby někdy r. 1375, barokně upraven r. 1678, kdy bylo znovu sklenuto presbyterium a kostel opatřen novým hlavním oltářem a varhanami, původem ze Stoda. Na počátku 18. stol. vystavěna hranolová jižní věž, která nahradila původní dřevěnou zvonici. Orientovaná stavba s obdélnou lodí a užším polygonálním presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka, k němuž na severu přiléhá sakristie. Střechy sedlové a valbové. K jižnímu boku lodi se připojuje mohutná hranolová věž, vrcholící bání s lucernou, krytou stanovou stříškou. Průčelí lodi je hladké, členěné průběžnou podokenní římsou a ukončené vlysem a římsou hlavní, okna s půlkruhovými záklenky mají ploché rámování. Západní průčelí člení lisény, nesoucí římsu s atikou a volutovým štítem, jehož plochu člení pilastry a v ose umístěná nika se sochou P.Marie. Vstupní západní gotický portál je vysoký bohatě lineárně profilovaný lomený se sedlově zastřešeným vchodem. Nad ním půlkruhové okno po stranách doprovázené prázdnými nikami. Východní štít lodi je trojúhelný, v horní třetině dělený horizontální římsou. Jižní třípatrová věž je členěna nárožními pilastry na lisénových rámech a předělena římsou, navazující na hlavní římsu kostela, pilastry spodní části jsou připásány krom toho římsou, navazující na podokenní římsu lodi. V přízemí je osazen vstupní kamenný obdélný portál ukončený římsou s rozlomeným trojúhelným štítem, doplněným koulemi a kartuší se znakem donátota (chotětovského kláštera) a jménem chotěšovského opata Andrease Fabritia s vročením do r. 1704. V posledním patře jsou osazena okna, obdobná oknům lodi, na jižní straně ještě v parteru jsou vloženy hodiny. Hladce omítaný presbytář člení jednou odstupněné opěrné pilíře, lomená okna vyplňují pozoruhodné gotické kružby.