Barokní jednolodní obdélný kostel s dvojicí hranolových věží v průčelí je zakončen mírně uskočeným dlouhým presbytářem s pravoúhlým závěrem. Loď kostela je přibližně uprostřed rozšířena dvojicí protilehlých obdélných přístavků bočních kaplí. Celý kostel je přibližně 45 m dlouhý, 12 m široký v lodi a 9 m v presbytáři. Věže jsou vysoké 51 metrů. Kostel se ze severní strany těsně přimyká ke klášternímu komplexu, s nímž je propojen. Sakristie přiléhající k severní straně presbyteria je spolu s kapitulní síní – kaplí sv. Anny přístupna spojovací chodbou ústící do křížové chodby kláštera. Širokému západnímu osově souměrnému vstupnímu průčelí dominuje dvojice postranních hranolových věží na čtvercovém půdorysu. V ose průčelí je prolomen monumentální architektonicky ztvárněný vstupní portál přístupný třemi kamennými profilovanými schodišťovými stupni. Půlkruhově zaklenutý vstupní otvor s kamenným ostěním a klenákem ve vrcholu je z každé strany flankován sdruženými pilastry a přizděným pilířem, ukončeným římsovou hlavicí vynášející úsek bohatě profilované segmentově vypjaté římsy, na kterou nasedá nízký plasticky členěný nástavec. Celé průčelí je členěno pilastry vysokého řádu na pět obdélných polí. Krajní pole jsou jednoosá, prolomena v přízemí a prvním patře obdélnými okny ve špaletách, s lištovými šambránami s ušima a v prvním patře nadokenní římsou. V druhém patře jsou totožně ztvárněna okna slepá. Dvojici vnitřních jednoosých polí zdobí zahloubené niky s mušlí v konše. V obou nikách jsou osazeny pískovcové sochy světců premonstrátského řádu, sv. Augustina a sv. Norberta. V prostředním poli nad vstupním portálem je na osu prolomeno velké okno kasulového tvaru osvětlující chór. Hlavní bohatě profilovaná římsa nese věžemi semknutý štít s volutovými křídly. V ose štítu členěném dvojicí pilastrů s římsovou hlavicí je prolomena nika zaklenutá konchou. V nice je osazena kamenná socha Imaculaty. Celé průčelí vrcholí trojúhelným ořímsovaným frontonem nesoucím dvouramenný kříž. Zvonicová patra věží členěna nárožními pilastry jsou prolomena vždy po jedné okenní ose. Půlkruhově zaklenuté okenní otvory uzavírají dřevěné okenice. Nad okny jsou ze tří stran umístěny hodinové ciferníky. Podstřešní profilovaná římsa nese nízkou čtyřbokou helmu, přecházející v polygonální cibuli s otevřenou lucernou, završenou makovicí a korouhví ve tvaru světců sv. Petra (severní věž) a sv. Pavla (jižní věž). Boční fasády obdélné lodi i navazujícího mírně zúženého dlouhého presbytáře jsou vertikálně plasticky členěny na tři pole vysokým pilastrovým řádem nesoucím průběžnou profilovanou korunní římsu. Jednotlivá pole jsou prolomena dvojicí segmentově zaklenutých oken nad sebou. Okna v přízemí boční fasády jsou osazena v hlubokých špaletách s lištovou šambránou. Okna v patře, dosazující téměř dvojnásobné výšky oken v přízemí, jsou lemována pravoúhlou lištovou šambránou s ušima a rovným úsekem nadokenní římsy. V jižní i severní straně lodi předstupuje před líc zdiva přízemní obdélný přístavek boční kaple zastřešený mansardovou stříškou. K severní straně lodi se přimyká i drobný přízemní přístavek spojovací chodby vklíněný mezi boční kapli a navazující křídlo konventu. Do jižního pláště kostela jsou v prostoru bývalého hřbitova zazděny kamenné náhrobníky. Východní průčelí pravoúhle ukončeného kněžiště je členěno obdobně jako fasáda západní. Vysoký pilastrový řád dělí průčelí na tří obdélná pole. V prostředním poli mezi zaslepenými okny je na osu prolomena prázdná nika zaklenutá konchou. Průčelí vrcholí štítem s bočními volutovými křídly. V ose štítu členěném pilastry s římsovými hlavicemi je prolomena další prázdná nika zaklenutá konchou. Štít je završen trojúhelným ořímsovaným tympanonem. Střecha je sedlová, s polygonálním sanktusníkem s otevřenou lucernou. Hřeben střechy leží výrazně níže než vrcholy štítů východního a západního průčelí. Loď kostela je zaklenuta stlačenou podélně valenou klenbou s třemi páry lunetových výsečí. Stěny člení podložené pilastry vysokého řádu s hlavicemi iónského typu převýšenými profilovanou římsou. Vstup do bočních kaplí sklenutých pruskými klenbami tvoří na přízední pilíře nasedající oblouk orámovaný dvojicí pilastrů s římsovou hlavicí, na něž nasedá kládí s rozeklaným frontonem. Zděná kruchta podklenutá třemi poli valené klenby spočívá na dvou pilířích a dvou polopilířích. Podkruchtí se tak do lodi kostela otevírá třemi arkádami, z nichž prostřední oblouk je široce stlačený, a dva boční jsou půlkruhové. Plná poprseň kruchty je konvexně a konkávně tvarovaná s rejstříkem varhan uprostřed. V prostoru pod věžemi se nacházejí kaple přístupné z podkruchtí a zaklenuté valenými klenbami. O stupeň zvýšené kněžiště je od lodi odděleno půlkruhově zaklenutým vítězným obloukem nasedajícím na přízední pilíře s římsovými hlavicemi a pilastry na vnější straně. Kněžiště je zaklenuto valenou klenbou s třemi páry lunetových výsečí. Boční stěny člení obdobné pilastry jako v lodi, jen hlavice jsou spíše kompozitního tvaru. Na severní straně presbyteria se nachází z kláštera přístupná prosklená oratoř splývající s okenním řádem. Celý interiér kostela má mimořádně bohatou freskovou výzdobu z let 1766-1767 provedenou malířem Janem Lukášem Krackerem, členem vídeňské umělecké akademie. Mistrovská výzdoba s bohatým figurálním i rostlinným dekorem zachycuje mimo jiné klíčové momenty ze života patronů sv. Petra a Pavla, figurální alegorii všech čtyř v té době známých světadílů či působivou iluzivní výmalbu. Kostel se dvěma bočními kaplemi Panny Marie Bolestné a sv. Kříže a dvojicí podvěžních kaplí má řadu dalších bočních oltářů. Obraz hlavního oltáře s výjevem sv. Petra a Pavla je dílem benátského malíře Adama Enze z roku 1704. V interiéru kostela se dochoval vysoce umělecky hodnotný barokní a pozdně barokní mobiliář. Mezi skutečné klenoty patří vyřezávané a bohatě zdobené chórové lavice z roku 1696 a mistrovsky provedená dřevěná kazatelna z roku 1700 téměř překračující možnosti materiálu. Zařízení kostela doplňují varhany od novoříšského varhanáře Bedřicha Semráda z let 1764-1765. Opomenout nelze ani polovypuklou řezbu křížové cesty od Františka Bílka a Viktora Förstra či milostný obraz Bolestné Panny Marie, který zázrakem přežil zničující požár.