1) kostel 2) márnice 3) brána 4) ohradní zeď Kostel se hřbitovem se nachází na jižním okraji vesnice. Zaujímá nejvýše položené místo, čímž patří mezi výrazné dominanty širokého okolí. Kostel situovaný v severní části cca obdélného zatravněného hřbitova. Stavební vývoj Nejstarší písemná práva o vsi a kostele pochází z roku 1178 (někde uvádí 1179). Tehdy měl být kostel vysvěcen Albrechtem, biskupem Solnohradským. Stávající lze však podle dochovaných architektonických článků zařadit až do období přechodu románského a gotického slohu (kladený do 40. let 13. století), a to za předpokladu, že budeme považovat odkrytá půlkruhově ukončená okénka v jižní stěně lodi a severní portál lodi za soudobé. Tyto okénka mají totiž ještě vysloveně románský charakter, zatímco portál se svoji lomenou archivoltou hlásí už ke gotice. Patří-li tedy výše uvedené články skutečně do 1. poloviny 13. století, tak byla prvotní stavba asi dřevěná, což ale někteří badatelé nepřipouští. Vítězný oblouk je asi autentický. Patky klenby presbytáře jsou spojovány s raně gotickou klenbou, která měla být bez žeber. Společně s presbytářem byla postavena nejspíše věž v celém dnešním výškovém rozsahu; původní snad klenba přízemí, stropy a všechna okna. Štíty lodi a štít presbytáře jsou hypoteticky také ze 13. století. Sloupy kruchty mohou patřit bývalé empoře. Do počátku 14. století v literatuře řazena část odkrytých maleb v interiéru. Někdy ve 2. polovině 14. století byly postavena nová sakristie s žebrovou klenbou; soudobý také východní štít a průchod do podvěží (?). ve stejné době také nově zaklenutý presbytář (žebra obou kleneb shodná co do tvaru i materiálu). Z blíže těžko datovatelných gotických úprav také okna presbytáře, východní okno v jižní stěně lodi a portál z presbytáře do podvěží. U kružeb těchto oken překvapuje jednoduchost tvarů i profilace (z tohoto pohledu by náležely naopak k našim nejstarším kružbám). Z 15. století jsou asi části maleb v interiérech. Rámové konstrukce ve věži a zvonová stolice by mohly být ještě renesanční, avšak pozdější dobu vzniku vyloučit také nelze (konstrukce zvonice však technologicky mladší než rámová konstrukce). V roce 1778 měla být předělána kruchta a o rok později prolomený západní portál lodi a postavena kaple (klenba, okna a průchod do lodi asi původní). Předsíň se schodištěm postavena asi ve stejné době. Rámcově do období baroka náleží krov a strop lodi (trámy některých námětků pochází asi z gotického krovu), vstup a okno v sakristii a severní okna lodi. Předělána mohla být také ostění zvonových oken věže (původní sloupky nahrazeny cihelnými pilířky). Dnešní krov presbytáře, sakristie a přístavku u lodi rámcově z 1. poloviny 19. století. Podnětem ke vzniku krovu presbytáře a sakristie mohl být požár, jehož stopy jsou v půdě patrné. Stejně tak ale mohou patřit stopy ohně do starší doby. V 19. století (?) byl s použitím staršího dřeva předělaný také krov věže. V roce 1909 realizována oprava kostela. Někdy ve 20. století zvýšený úžlabní pult u střechy věže a provedeny dílčí úpravy v krovu přístavku u lodi. Asi v roce 1962 byly opraveny fasády (přitom asi odkrytá půlkruhově ukončená okénka v lodi) a položeny nové krytiny na všech střechách. Někdy mezi léty 1970-89 obíleny fasády. Stáří ohradní zdi hřbitova lze stěží odhadnout. U severního úseku hradby však nelze vyloučit ještě předbarokní původ. Naopak jižní část hradby může souviset s rozšířením hřbitova v 18. či 19. století. Brána vznikla někdy v 18. století stejně jako márnice.