1) kostel 2) márnice 3) ohradní zeď s branou Areál kostela situovaný při západním okraji velké a zhruba trojúhelné návsi; v rámci zástavby umístěný v mírně vyvýšené poloze a nedaleko SZ okraje vesnice. Ze všech stran kostel obklopuje nevelký hřbitov nepravidelného spíše polygonálního obrysu, v SZ rohu hřbitova stojí obdélná márnice. Kostel založený do svahu klesajícího pozvolna od Z k V. Těsně při ohradní zdi z vnější strany staré lípy (vyjma severní strany). Na severní straně hřbitov sousedí se zahradou usedlosti; východním směrem náves; těsně při Z a J ohradní zdi se obtáčí komunikace. Stavební vývoj Vesnice se v pramenech zmiňuje k roku 1254 (někde uvádí rok 1290). Existence kostela doložena k roku 1355. Do nejstarší stavební etapy náleží loď s presbytářem; soudobá hypoteticky klenba presbytáře, jižní portál lodi, krajní západní okno na jižní straně a oba štíty lodi; části špalet oken presbytáře možná původní (viz náznak kvádrů v obložení SV okna). Podle tvarosloví portálu lodi lze výstavbu kostela položit rámcově do doby kolem poloviny 13. století. Výškový nesoulad mezi úrovní stávajícího stropu lodi a vrcholem klenby presbytáře lze vysvětlit buď tak, že došlo později ke snížení obvodového zdiva, nebo že se interiére lodi částečně otevíral do prostoru půdy (druhá možnost asi méně pravděpodobná – chybí omítka na spodních partiích štítů). Původní může být průchod v západním štítu lodi, u něhož zaujme záklenek z tvarovek. Společně s presbytářem snad postavena také sakristie; původní klenba a okno (později upravené). S věží se při stavbě zřejmě nepočítalo, neboť její zdivo není s lodí provázané. Můžeme se však domnívat, že k jejímu připojení došlo v těsné návaznosti; poslední podlaží asi pozdější nadstavbou; původní patrně klenba přízemí, strop 1. patra (?), zrušené okénko v přízemí a okénka v 1. a 2. patře; okna 3. patra si později upravená (původně byla asi také sdružená s dělícími sloupky či pilířky). Ke vstupu do 1. patra věže mohl v nejstarší době sloužit zmíněný průchod ve štítu lodi (dostupný p žebříku z kruchty). Z pozdně gotických úprav (počátek 16. století ?) pochází asi sanktuář a ostění portálu z presbytáře do sakristie; hypoteticky nadstavěno 4. patro věže (soudobý krov a okna – dnes zakryté ciferníky). Barokní úpravy v literatuře datovány do roku 1676 a 1696. S druhým letopočtem spojováno snížení lodi a úprava vítězného oblouku. Kromě těchto prací sem můžeme zařadit krov lodi (typologicky by mohl být i starší), jehož součástí bývala drobná věžička. Raně barokní snad zvonová stolice. Další úpravy měly proběhnout v roce 1765. Až tehdy snad zvětšena okna lodi a presbytáře, prolomený západní vstup ve věži, postavena kruchta, upraveno okno sakristie a vztyčený krov presbytáře (?). Dnešní schodišťový přístavek ke kruchtě asi z konce 19. století; ve stejné době možná upraveno zábradlí kruchty.