Kostel svatého Prokopa (v Prokopském údolí) byl postaven na vrcholu vápencových skal v barokním slohu architektem Pavlem Ignácem Bayerem za finanční podpory Adama Františka ze Schwarzenberka v letech 1711 až 1712. Základy kostela svatého Prokopa byly položeny na vrcholu vápencových skal již ve druhé polovině 17. století. V devatenáctém století se lokality Prokopského a Dalejského údolí staly průmyslovým územím, kde se začaly rozrůstat vápencové lomy. V roce 1890 byla odstřelena skála se Svatoprokopskou jeskyní (a poustevnou). Kostelík se ocitl na okraji lomu. Postupující intenzivní těžba vápence a odlámání skály v těsné blízkosti kostela narušilo ve 20. století jeho statiku natolik, že hrozilo jeho zřícení. Kostel byl v 60. letech 20. století po vzniku armádního objektu v sousedství v ohrazeném prostoru již nepřístupný. Zbourán v roce 1966.