Kostel je podobně jako jeho předchůdce neorientovaný. Oproti předchozímu se neobrací k severoseverozápadu nýbrž přesně obráceně k jihojihovýchodu. Stojí kolmo k ulici, na konci řady obdélně dělených parcel s domky či dvojdomky s předzahrádkami. Je složen z mohutnější čtvercové věže, s nižší stanovou střechou, vtažené ze tří čtvrtin do půdorysu lodi. Loď je obdélná, krytá střechou sedlovou, v zadní části mírně zvalbenou v závislosti na zastřešení odsazeného polygonálního presbytáře. Spoj střech nad presbytářem je zakončen osmibokým sanktusníkem s lucernou a střechou jehlancovou. K posledním dílu jihovýchodovýchodní fasády lodi je připojena přízemní sakristie krytá nízkou valbou. Předsíň kostela se nachází v přízemí vstupní věže, která má čtyři podlaží. Díky jejímu vtažení je první díl lodi po stranách předsíně využit ke komunikačním a pomocným účelům, západní strana obsahuje točité schodiště, východní dvě místnosti nad sebou. Patro je využito pro tribunu s varhany otevřenou balkonem do lodi. Druhé patro zpřístupňuje krov a třetí, již jen dřevěné, patří zvonici. Vnitřní jednolodí navazuje na věž druhým až čtvrtým dílem. Prostor volně přechází do trojboce uzavřeného presbytáře, předěl zprostředkovává triumfální oblouk, vizuálně potlačený probíhající kordonovou římsou. Do sakristie se vchází v třetím díle lodi, v protilehlé stěně je symetricky umístěn vchod, který je pomocným vstupem do kostela od severozápadozápadu. Jako materiál je použita cihla standardních rozměrů 280x140x70. Jen místy, zejména ve zdivu sakristie, je použit i kámen. Zdilo se na vápennou maltu. Stěnový systém je završen klenbou nad hlavní lodí. Meziklenební lizénové oblouky oddělují valená pole, prolomená ze stran trojúhelnými výsečemi. Valená klenba včetně lizénových oblouků je stlačená. Pětiboký presbytář, oddělený klenutým pasem vítězného oblouku je sklenut valeně s dvěma protilehlými výsečemi, klenba přechází jemným zlomem v konchu s třetí výsečí. Předsíň i tribuna je zaklenuta výrazně stlačenou valenou klenbou se styčnými výsečemi, blížící se klenbě křížové. Sakristie má klenbu stlačenou křížovou. Vnější omítka fasád je dvouvrstvá, složená z červenavého podhozu a svrchní omítky zbarvené do žluta. Sokl v přední části je omítnut dnes již skoro opadanou hrubou maltou s kusy drceného čediče. Ostění vstupního portálu je jediné kamenné z pískovce, přenesené z původního kostela. Ostatní šambrány jsou imitací kamene. Krov je patrně rovněž z větší části přenesený ze zbořeného. Trámy jsou totiž tesané, značené římskými číslicemi. Vazby zpevňují dřevěné kolíky, jen občas jsou prvky stažené kramlemi. Zkonstruován je jako stolicový. Krov vynáší ležaté stolice po stranách a stojatá stolice uprostřed. Krytina hlavní střechy je z pálené keramické bobrovky kladené jednoduše. Prostoupena je z každé strany třemi světlíky kozími oky. Bobrovka je i na střeše věže. Na sakristii a sanktusníku je krytina plechová. EXTERIÉR: Fasáda je tektonizována pomocí barokně upraveného řádového schématu. Sokl se nachází pouze v přední části a z boku obepíná jen první díl po úroveň vtažené věže. Hlavní průčelí má zdobení bohatší, proto pilastry, nasazené zde na sokl, mají kompozitní hlavice. Akantové listy hlavic jsou nahrazeny dvěma počátky výžlabků, dříky pilastrů jsou naopak hladké. Na hlavice dosedá ve spodní části architrávu a vlysu přerušené kladí, vlys nad hlavicemi je dynamicky stlačený. Římsa kladí, korunní římsa, je naopak výrazně vyložená a rozděluje horizontálně vnímání věže na dvě poloviny, přičemž spodní část přiřazuje k fasádám lodi. Horní polovina věže je naopak v kontrastu tektonizována jen jemně, pilastry jsou zde bez hlavic, které pocitově nahrazují jen odspodu přerušené dvě úrovně kladí. Nároží věže i navazující průčelí mají nároží konkávně projmutá. Z boků je loď členěna, s výjimkou úvodního pilastru s vazbou na hlavní průčelí, jen pilastry resp. lizénami bez hlavic, hlavice nahrazují čabraky. Poloha vnitřního prostoru lodi je na fasádu promítnuta pomocí mělkého zapuštění vnitřní plochy druhého až čtvrtého pole, které tak vytváří lizénové rámy při pilastrech a římse. Proto pilastry působí masivněji, jako svazkové. Presbytář již člení jen pole nezapuštěná a pilastry resp. lizény bez čabrak. Sakristie má lizény přidružené k projmutým nárožím. Obdélný vstupní portál má ostění pískovcové profilované, s připojenými volutovými uchy, završené klenákem. Na rámovaný otvor je osazen rozeklaný přerušený fronton s nápisovou kartuší s naloženým erbem. Druhá úroveň věže je otevřena oknem, jehož tvar se přibližně opakuje i na stěnách lodi. Nad ním je umístěna zalomená římsa ve smyslu frontonu. V třetí úrovní věže se nachází ciferník hodin, čtvercový, dřevěný, potažený plechem. Ve čtvrté úrovni pak na všech stranách okna se zvukovými žaluziemi ve spodní třetině. Hlavní okna v bočních fasádách, podobně jako většina ostatních oken, mají shodný tvar a rámování: karnýzové záklenky a omítkové šambrány s uchy (v horní části zatočenými do volut) a s naznačenými klenáky ve vrcholech záklenků i v parapetech. Nad nárožími hlavního průčelí, na profilovaný zděný a návazně kamenný sokl nad korunní římsou, vedle náběhů štítu střechy, jsou osazeny původní barokní sochy. O které světce se jedná, není dosud určeno. Sochy jsou místy torzální, ale s profilacemi jinak nesetřenými. Z výzdoby nutno ještě zmínit dřevěný misijní kříž, připevněný v exteriéru v druhém poli východní fasády pod oknem. Je převýšený, s jetelovými zakončeními.