kostel sv. Václava

Orientovaný trojlodní kostel sv. Václava je zděná omítnutá stavba členitého půdorysu. Základní obdélný tvar hlavní lodi je rozšířený na západě o obdélnou předsíň, na severu a na jihu o obdélné boční lodi a na východní straně jižního průčelí pak o hranolovou věž. Odsazený presbytář má polygonální závěr. Západní průčelí chrání v dolní části sokl, obíhající většinu kostela. Na západní straně je sokl dvoudílný, jinde jen jednodílný. Střed dolní části západní stěny lodi zakrývá přízemní předsíň (bude popsána dále). Architektonické členění vlastní západní fasády je poměrně bohaté. Základem jsou průběžné pilastry, rozdělující plochu stěny na tři části. Pilastry mají jednoduchou patku a profilovanou římsovou hlavici. Ve vzniklých polích je uprostřed okno a po stranách pak vždy po jedné soše. Vysoké obdélné okno ve střední ose je nahoře zakončené do o něco užšího půlkruhového oblouku. Lemuje ho profilovaná šambrána s hlavním klenákem. Vlastní okno je dřevěné, členěné šesti vodorovnými a třemi svislými příčlemi (vodorovná příčle třetí zdola je masivnější). Širší příčle pak odděluje horní oblouk, členěný sluncovitě. Obě boční pole rozděluje vodorovná lizéna. Prázdná dolní část má vlastní vnitřní orámování, v horní části je vpadlé obdélné pole, v němž je nika se sochou světce. Nika je mělká, takže sochy z ní značně vystupují, dole ji odděluje profilovaná kamenná římsa. Zaklenutá je konchou, zdobenou motivem mušle, stočené dole uprostřed do voluty. Jižně (vpravo) od střední osy je socha sv. Rocha. Socha má sokl, tvořený nízkým podstavcem a bochníkovitou, směrem vzhůru se rozšiřující částí, zdobenou na bocích přední strany motivem rozvilin. Sokl ukončuje nízká profilovaná římsa. Vlastní socha světce má deskový podstavec. Sv. Roch stojí v poměrně dynamické pozici – tělo je víceméně orientováno čelně, nakračující pravá noha pak v pravém poloprofilu až profilu a hlava je naopak natočená na levou stranu. Světec je oblečený do dlouhého volného šatu s dlouhými rukávy, přepásaného na hrudi a do krátké poutnické pláštěnky, pošité mušlemi. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá je výše, ruce přidržují oděv, který si světec vykasává. Noha je tak odhalená až nad půlku stehna. Sv. Roch má vysoké boty, nad nimiž je nakasaná onuce (?) (vidět je pouze pravá noha). O pravou paži je opřená hůl, nahoře zakončená do koule. Na opasku má světec zavěšenou tykvovitou nádobu, visící na levém boku. Na zádech visí velký klobouk, opět pošitý mušlemi. Sv. Roch má dlouhé vlnité vlasy, středně dlouhý vlnitý plnovous (výrazné jsou dvě vlny dole uprostřed). Hlava je nakloněná k levému rameni, oči hledí na psa, ležícího vlevo od světce (z hlediska pozorovatele vpravo). Pes leží hlavou směrem k pozorovateli, přední packy má přeložené přes sebe (levou přes pravou) – packy částečně visí po přední straně podstavce sochy. Na hlavě, pozdvižené ke sv. Rochu, jsou kulaté uši, široký tupý čumák je zavřený. Severně (vlevo) od střední osy západního průčelí se nachází v nice socha sv. Šebestiána. Socha má stejný sokl, jako její protějšek. Vlastní socha světce stojí na náznaku skalnatého (?) terénu, vybíhajícího vpředu do deskového podstavce. Sv. Šebestián stojí čelně, připoutaný ke stromu. Jeho tělo je prohnuté - nohy i horní část trupu s hlavou směřují doleva (z hlediska pozorovatele doprava). Světec je až na bederní roušku nahý, rouška je členěná do vodorovných záhybů a zavázaná na pravém boku. Sv. Šebestián má nohy od sebe mírně oddálené, pravé chodidlo směřuje dopředu, levé pak do vnější strany. Kolem kotníků je obtočený provaz - na pravé noze s třemi smyčkami, na levé pak se dvěma. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá je vysoko zdvižená, levá pak vede mírně od těla. Světec je přivázaný za zápěstí k rozsochatému kmeni stromu – na pravé ruce jsou tři smyčky provazu, na levé pak dvě. Pravá ruka je obrácená dlaní vzhůru, levá dolů. Světec je zasažený celkem šesti pozlacenými šípy – jeden je vpředu v levém stehně, druhý na pravé straně pasu, třetí poblíž srdce, čtvrtý pod pravou klíční kostí, pátý nad levým zápěstím a šestý v pravé paži (ten jako jediný Šebestiánovo tělo propichuje, takže je vidět i hrot šípu). Světcova hlava je zakloněná a natočená do levého poloprofilu. Oči hledí vzhůru, ústa jsou pootevřená. Na hlavě jsou delší vlnité vlasy. Nad bohatě profilovanou hlavní římsou západního průčelí se zvedá štít, stočený na obou stranách do voluty a nahoře ukončený trojúhelným frontonem. Také štít člení pilastry, umístěné v ose s pilastry, lemujícími střední osu dolní části fasády. Uprostřed vzniklého pole, která má ještě vnitřní orámování, je okno. Je dvojité dvoukřídlé dřevěné, ve špaletě, každé křídlo člení dvě vodorovné a jedna svislá příčle. Otvor má nahoře a na bocích kamenné ostění se zvýrazněným vnějším okrajem, pod oknem je kamenná parapetní římsa. Trojúhelný fronton, lemovaný profilovanou římsou, je nahoře ukončený rovně (zde je římsa přerušena). Po stranách štítu a nad frontonem jsou sochy. Na jižní (pravé) straně štítu stojí čelně situovaná socha sv. Floriána. Má nízký hranolový sokl, nahoře ukončený přesahující římsou a na přední straně zdobený reliéfem věnce květů (?). Světec stojí s odlehčenou levou nohou, která směřuje mírně dozadu. Oblečený je do zbroje římského vojáka. Trup je nahý, záda kryje plášť, splývající dolů. Světec má dále suknici, jejíž horní vrstvu tvoří široké třásně, v pase zdobené cípky. Pod koleny jsou podvazky, zavázané vpředu na uzel, nohy jsou obuté do sandálů. Na hlavě je špičatá přilba se dvěma velkými pery po stranách. V horní části stěny je termální okno, jehož oblouk lemuje profilovaná šambrána. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa. Skleněná výplň je členěná dřevěnými příčlemi do sluncovitého tvaru. Střední - svislá - příčle je širší a sahá až dolů, zatímco ostatní příčle končí u dolního půlkruhového oblouku. Jižní strana kostela je členitá – k hlavní lodi se zhruba uprostřed stěny napojuje jižní boční loď a na ni pak v líci navazuje hranolová věž. Fasáda hlavní lodi je tak viditelná především na západní straně. Jednoosá západní část hlavní lodi oproti zbytku mírně předstupuje. Ke stěně je přistavěný schodišťový přístavek obdélného půdorysu, sahající zhruba do dvou třetin výšky hlavní lodi. Úzké boční stěny přístavku jsou bez otvorů, v jižní stěně nahoře je šikmo situované kosočtvercové okno ve špaletě, lemované šambránou se zvýrazněným vnějším okrajem. Přístavek má valbovou střechu. Ve stěně hlavní lodi nad přístavkem je obdélné okno, situované asymetricky vpravo. Nad oknem a na bocích lemuje otvor kamenné ostění s ušima a kapkou a se zvýrazněným vnějším okrajem. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa. Skleněná výplň, umístěná ve špaletě, je členěná třemi vodorovnými a dvěma svislými dřevěnými příčlemi. Jižní boční loď obdélného půdorysu je nižší, než hlavní loď. Uprostřed jižní stěny je k boční lodi připojená předsíň. Boční strany předsíně jsou bez otvorů, na východě se stěna rozšiřuje a zvyšuje a nad tuto část je také protažená střecha. V jižní fasádě se nachází vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce (každé křídlo má dole čtvercovou výplň, nad ní obdélnou, orientovanou na šířku a nahoře pak vysokou obdélnou výplň). Dveře mají kovanou kliku s ozdobným kováním štítku zámku, zavěšené jsou na pantech rovněž s ozdobným kováním. Vstup lemuje portál s ušima s kapkou, nahoře uprostřed vyvýšený, se sdruženým hlavním klenákem. Všechny tři stěny ukončuje hlavní římsa. Předsíň má valbovou střechu, krytou prejzem. Vlastní jižní boční loď zpevňuje na každé straně jihozápadního nároží opěrák, sahající do tří čtvrtin výšky lodi a ukončený plochou římsou. Po obou stranách předsíně je ve stěně boční lodi dřevěné termální okno ve špaletě. Boky a horní oblouk lemuje kamenné ostění se zvýrazněnou vnější hranou, paty oblouku odděluje diamantová bosa, ve vrcholu je hlavní klenák. Pod oknem je profilovaná kamenná římsa. Takové okno je i v západní stěně boční lodi. Toto západní okno a okno vlevo od předsíně je rozdělené dvěma dřevěnými příčlemi do kříže. Okno vpravo od předsíně má příčle železné (?), a to jednu vodorovnou v úrovni pat horního oblouku a tři svislé – jednu v polovině okna (sahá jen k vodorovné příčli) a dvě v horní části. Obě průčelí jižní boční lodi ukončuje profilovaná hlavní římsa, na jižní straně se nad stěnou zvedá trojúhelný štít, lemovaný profilovanou římsou. Uprostřed štítu je kruhové okénko v líci, na přední straně zasklení je umístěný rovnoramenný kříž s dovnitř vykrojenými konci ramen, sahající až k okrajům otvoru. Na jižní boční loď a také na loď hlavní se napojuje vysoká mohutná hranolová věž. Její jižní průčelí je v líci s jižní stěnou boční lodi. U jihovýchodního nároží je zpevněné podobným opěrákem, jako je u jižní lodi. V jižní stěně věže jsou tři okenní otvory – dva v dolní části a jeden nahoře. Dole je obdélné okno ve špaletě, lemované kamenným ostěním se zvýrazněnou vnější hranou. Ostění je oproti stěně věže zapuštěné. Dřevěné okno má sklo členěné pásky do tvaru šestistěnů, zabezpečené je jednoduchou vnější mříží. Výše je malé dřevěné okénko v hluboké špaletě, rozdělené vodorovnou příčlí na poloviny. Chráněné je širokým vnějším železným pásem, po stranách ukončeným do bodců a umístěným svisle v ose otvoru. V horní části věže je pak velký obdélný, nahoře půlkruhově zakončený okenní otvor, vedoucí do zvonice. Vyplněný je dřevěnou žaluzií s vodorovně kladenými lamelami a plným dřevěným hořejškem, v němž jsou proříznuté dva esovité otvory. Jižní stěna věže, zakončená profilovanou římsou, je – stejně jako zbývající tři strany - uprostřed vyvýšená do půlkruhu, v němž je zasazený ciferník hodin. Kulatý ciferník je černě natřený, římské číslice a ručičky, zakončené do liliovitého tvaru, jsou pozlacené. V západní a severní stěně věže je pouze horní okno do zvonice – stejné jako na jižní straně. Východní průčelí věže je u jihovýchodního nároží zpevněné stejným opěrákem, jako jižní strana. V této části chybí sokl (je pouze na opěráku). V dolní části je vysoké obdélné dřevěné okno ve špaletě, zabezpečené vnější mříží. Zhruba v polovině výšky stěny je okenní otvor kasulovitého tvaru. V hluboké špaletě je zde dřevěné okno, horní část otvoru vyplňují vodorovně kladená prkna. Horní okno do zvonice je opět stejné, jako na ostatních stranách – navíc je zde malý zvonek, umístěný na dřevěných trámech vně okna. Po obou stranách okenního otvoru je ve stěně zasazená čtvercová kamenná deska s profilovaným okrajem a reliéfem erbu - na jižní straně je to erb Zajíců z Házmburka, na straně severní pak erb Minsterberků. Věž má plechovou cibulovitou střechu s dosti vysokou horní, zužující se částí. Na ni navazuje rovněž plechová polygonální zvonička, jejíž střecha je menší a nižší obdobou střechy vlastní věže. Zvoničku ukončuje jehla s makovicí a na ní umístěný obrysový kříž, jehož ramena jsou zakončená do tvaru křížku (či trojlistu). Obě hlavičky se mírně obracejí k sobě (tj. do středu). Na hlavě jsou kučeravé vlasy, pod krkem je křidélko, rozepjaté vnějším směrem. Oba andílci mají přivřené oči a výrazný podbradek. Látka baldachýnu, opatřená ozdobným lemem, je nahoře po stranách svázaná do velkého uzlu a na bocích zvlněně splývá směrem dolů. Na ploše pozadí mezi látkou baldachýnu je otisk po soše, otvor na její připevnění a také zbytek malované paprsčité svatozáře kolem celé postavy. V dolní části pozadí je na obou stranách diagonálně situovaná kartuše rokajového tvaru s ozdobným lemem, doplněným na dvou místech motivem květu. V severním průčelí presbytáře je vstup a nad ním pak okno. Dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce mají v každém křídle tři výplně nad sebou – dole je čtvercová, nad ní obdélná, orientovaná na šířku a v horní části pak vysoká obdélná, nahoře zakončená do tvaru sedlového portálu. Vysoké okno sahá svým dolním okrajem až nad vstup. Nahoře je zakončené do lomeného oblouku, členěné je svislou profilovanou kamennou příčlí. Nahoře je pak kružba – tvoří ji horní kruh s vepsanými čtyřmi plaménky, pod kruhem jsou dvě jeptišky a mezi nimi pak ještě jedna (nad střední svislou příčlí okna). Okno je zasklené vitráží s geometrickými motivy a v horním kruhu s květinami. Podobně jako na protější straně zakrývá velkou část severní fasády hlavní lodi loď boční. Její základní podoba je obdobou jižní boční lodi. Východní stěna je bez otvorů, na protější západní straně je pak jedno a na straně severní dvě stejná okna, jako v západní stěně jižní boční lodi. Také u severní boční lodi je širší (severní) stěna zakončená trojúhelným štítem se stejným kruhovým okénkem s křížem. Rozdíl je v architektonickém členění fasády, kde má severní stěna kromě soklu také obvodový lizénový rám, s dovnitř ozdobně zaobleně vykrojenými rohy. Na západní straně severního průčelí hlavní lodi jsou dvě podobná dřevěná okna ve špaletě nad sebou – dolní je vyšší, horní nižší. Obě mají nahoře a na bocích kamenné ostění s ušima a kapkou a dole pak profilovanou parapetní římsu. Dolní okno člení tři vodorovné a jedna svislá dřevěná příčle, opatřené je vnější mříží. Horní okno má dvě svislé a tři vodorovné příčle. Kostel má sedlovou střechu, nad závěrem půlkuželovou s námětkem, krytou prejzem. Na severní straně jsou ve střeše dvě volská oka – jedno v presbytáři a jedno ve střední části lodi – podobné je i na jižní straně lodi. Na východním konci hřebene střechy závěru je obrysový kříž - uprostřed má plaménkový kruh, z nějž vycházejí liliovitá ramena, dole je pak srdčitý motiv. Barevné řešení – základní barvou je světle okrová, kterou jsou provedené plochy stěn. Doplňuje jí červenohnědá, kterou je natřený sokl (u dvoustupňových částí dolní stupeň), šambrány oken v předsíni hlavní lodi, předsíni jižní boční lodi, schodišťovém přístavku, dále všechny hlavní římsy, římsy kolem štítů a také náběhy horních částí opěráků závěru presbytáře. Tuto barvu mají také členící prvky západního průčelí hlavní lodi, obou předsíní (tj. do hlavní a jižní boční lodi) a rovněž rám severní stěny severní boční lodi. Pouze vstupní portály obou předsíní jsou bílé. Bílé jsou rovněž okenní špalety oken lodi (kromě okna ve štítu), presbytáře a věže. Stejná je i barva zazděného okna se sochou sv. Vojtěcha, niky s pozůstatkem sochy madony – obojí v závěru. Bílá je také šambrána a plocha kolem okna, vedoucího na západní straně do lodi a obdélná pole po obou stranách střední osy západního průčelí. Poznámka: popis odpovídá stavu v říjnu 2005, popis soch na západním průčelí stavu v červenci 2009, popis sochy sv. Vojtěcha stavu v červenci 2014.