kostel sv. Václava

Orientovaný trojlodní kostel sv. Václava je zděná omítnutá stavba členitého půdorysu. Základní obdélný tvar hlavní lodi je rozšířený na západě o obdélnou předsíň, na severu a na jihu o obdélné boční lodi a na východní straně jižního průčelí pak o hranolovou věž. Odsazený presbytář má polygonální závěr. Západní průčelí chrání v dolní části sokl, obíhající většinu kostela. Na západní straně je sokl dvoudílný, jinde jen jednodílný. Střed dolní části západní stěny lodi zakrývá přízemní předsíň (bude popsána dále). Architektonické členění vlastní západní fasády je poměrně bohaté. Základem jsou průběžné pilastry, rozdělující plochu stěny na tři části. Pilastry mají jednoduchou patku a profilovanou římsovou hlavici. Ve vzniklých polích je uprostřed okno a po stranách vždy po jedné soše. Vysoké obdélné okno ve střední ose je nahoře zakončené do o něco užšího půlkruhového oblouku. Lemuje ho profilovaná šambrána s hlavním klenákem. Vlastní okno je dřevěné, členěné šesti vodorovnými a třemi svislými příčlemi. Širší příčle pak odděluje horní oblouk, členěný sluncovitě. Obě boční pole rozděluje vodorovná lizéna. Prázdná dolní část má vlastní vnitřní orámování, v horní části je vpadlé obdélné pole, v němž je nika se sochou světce. Nika je mělká, takže sochy z ní značně vystupují, dole ji odděluje profilovaná kamenná římsa. Zaklenutá je konchou, zdobenou motivem mušle, stočené dole uprostřed do voluty. Jižně (vpravo) od střední osy je socha sv. Rocha. Socha má sokl, tvořený nízkým podstavcem a bochníkovitou, směrem vzhůru se rozšiřující částí, zdobenou na bocích přední strany motivem rozvilin. Sokl ukončuje nízká profilovaná římsa. Vlastní socha světce má deskový podstavec. Sv. Roch stojí v poměrně dynamické pozici – tělo je víceméně orientováno čelně, nakračující pravá noha pak v pravém poloprofilu až profilu a hlava je naopak natočená na levou stranu. Světec je oblečený do dlouhého volného šatu s dlouhými rukávy, přepásaného na hrudi a do krátké poutnické pláštěnky, pošité mušlemi. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá je výše, ruce přidržují oděv, který si světec vykasává. Noha je tak odhalená až nad půlku stehna. Sv. Roch má vysoké boty, nad nimiž je nakasaná onuce. O pravou paži je opřená hůl, nahoře zakončená do koule. Na opasku má světec zavěšenou tykvovitou nádobu, visící na levém boku. Na zádech visí velký klobouk, opět pošitý mušlemi. Sv. Roch má dlouhé vlnité vlasy, středně dlouhý vlnitý plnovous. Hlava je nakloněná k levému rameni, oči hledí na psa, ležícího vlevo od světce. Pes leží hlavou směrem k pozorovateli, přední packy má přeložené přes sebe – ty částečně visí po přední straně podstavce sochy. Na hlavě, pozdvižené ke sv. Rochu, jsou kulaté uši, široký tupý čumák je zavřený. Severně od střední osy západního průčelí se nachází v nice socha sv. Šebestiána. Socha má stejný sokl, jako její protějšek. Vlastní socha světce stojí na náznaku skalnatého terénu, vybíhajícího vpředu do deskového podstavce. Sv. Šebestián stojí čelně, připoutaný ke stromu. Jeho tělo je prohnuté - nohy i horní část trupu s hlavou směřují doleva. Světec je až na bederní roušku nahý, rouška je členěná do vodorovných záhybů a zavázaná na pravém boku. Sv. Šebestián má nohy od sebe mírně oddálené, pravé chodidlo směřuje dopředu, levé pak do vnější strany. Kolem kotníků je obtočený provaz. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá je vysoko zdvižená, levá vede mírně od těla. Světec je přivázaný za zápěstí k rozsochatému kmeni stromu. Pravá ruka je obrácená dlaní vzhůru, levá dolů. Světec je zasažený celkem šesti pozlacenými šípy – jeden je vpředu v levém stehně, druhý na pravé straně pasu, třetí poblíž srdce, čtvrtý pod pravou klíční kostí, pátý nad levým zápěstím a šestý v pravé paži (ten jako jediný Šebestiánovo tělo propichuje, takže je vidět i hrot šípu). Světcova hlava je zakloněná a natočená do levého poloprofilu. Oči hledí vzhůru, ústa jsou pootevřená. Na hlavě jsou delší vlnité vlasy. Nad bohatě profilovanou hlavní římsou západního průčelí se zvedá štít, stočený na obou stranách do voluty a nahoře ukončený trojúhelným frontonem. Také štít člení pilastry, umístěné v ose s pilastry, lemujícími střední osu dolní části fasády. Uprostřed vzniklého pole, která má ještě vnitřní orámování, je okno. Je dvojité dvoukřídlé dřevěné, ve špaletě, každé křídlo člení dvě vodorovné a jedna svislá příčle. Otvor má nahoře a na bocích kamenné ostění se zvýrazněným vnějším okrajem, pod oknem je kamenná parapetní římsa. Trojúhelný fronton, lemovaný profilovanou římsou, je nahoře ukončený rovně (zde je římsa přerušena). Po stranách štítu a nad frontonem jsou sochy. Na jižní straně štítu stojí čelně situovaná socha sv. Floriána. Má nízký hranolový sokl, nahoře ukončený přesahující římsou a na přední straně zdobený reliéfem věnce květů. Světec stojí s odlehčenou levou nohou, která směřuje mírně dozadu. Oblečený je do zbroje římského vojáka. Trup je nahý, záda kryje plášť, splývající dolů. Světec má dále suknici, jejíž horní vrstvu tvoří široké třásně, v pase zdobené cípky. Pod koleny jsou podvazky, zavázané vpředu na uzel, nohy jsou obuté do sandálů. Na hlavě je špičatá přilba se dvěma velkými pery po stranách. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá vedle těla, ruka drží džber s vodou. Levá paže je pozdvižená, ruka přidržuje žerď praporu. Žerď má dole špičku, nahoře pozlacenou kouli. Prapor je svinutý kolem žerdě, nahoře je načechraný, vpředu dole ho ukončuje velký střapec. Na praporu je velký reliéfní kříž. Světec má mírně pootevřená ústa, hledí na pozorovatele. Na severní straně štítu se nachází socha sv. Vavřince. Má podobný sokl, jako její protějšek – pouze reliéfní výzdoba s květy a plody je odlišného provedení. Světec stojí na deskovém podstavci v čelním postoji, s odlehčenou pravou nohou. Oblečený je do jáhenského roucha. Alba je členěná do několika mělkých záhybů, dalmatika pak víceméně nečleněná. Její rukávy jsou vpředu rozstřižené a svázané stuhou. Pod dalmatikou splývá před Vavřincovou levou nohou štóla. Pod dolním okrajem oděvu jsou vidět části obou bot – pravá noha směřuje šikmo dozadu. Obě paže jsou ohnuté v lokti – pravá vedle těla, ruka drží rošt. Ten má světec opřený o zem (a také o svou pravou botu), přidržuje ho za pravý horní roh. Levá paže směřuje před tělo, ruka spočívá na hrudi (prsty jsou natažené až na malíček, který je ohnutý). Sv. Vavřinec má krátké vlnité vlasy, hlava je mírně zakloněná – oči hledí vzhůru. Na obličeji je výrazná malá špičatá brada. Nad frontonem západního průčelí stojí socha sv. Václava. Má nižší široký sokl, na přední straně s reliéfní výzdobou. Střed stěny předstupuje, je na něm čelně orientovaná okřídlená andílčí hlavička. Andílek má na hlavě vlnité vlasy, ústa jsou pootevřená. Po obou stranách jsou rozepjatá křidélka, směřující dolním koncem k andílkově krku. Kolem krku je omotaná nařasená rouška, horní část krku je odhalená. Po obou stranách této předstupující střední části je na přední stěně soklu reliéfní voluta, situovaná na výšku. Vlastní socha světce je umístěná na nízkém deskovém podstavci. Sv. Václav stojí en face s odlehčenou pravou nohou, pravý bok je vysunutý do strany. Světec je oblečený do zbroje, hruď kryje pancíř, zdobený motivem rozvilin. Záda halí plášť, halící i obě paže pod loket. Na přední straně těla vede plášť nad hrudí, na pravém rameni je svázaný do výrazného uzlu. Pravá paže směřuje podél těla, ruka přidržuje za držadlo štít, opřený o zem před světcovou pravou nohou. Štít, směrem dolů se zužující, má nahoře srdčitý tvar. Na přední straně štítu je svatováclavská orlice. Václavova levá paže je ohnutá v lokti, ruka drží žerď svinutého praporu. Žerď, opřená o světcovo levé rameno, vede diagonálně před pravou nohu, kde spočívá na zemi. Vlastní prapor směřuje cípem na zadní stranu Václavovy levé paže. Na hlavě má světec knížecí čepici uprostřed s křížkem. Na bradě je velmi krátký plnovous, tvář lemují vlasy, výrazně zvlněné nad ušima. Jak již bylo uvedeno, před západní průčelí je předsunutá předsíň. V dolní části má dvoudílný sokl, obíhající všechny tři stěny. Široká západní stěna má uprostřed vstup, po obou jeho stranách stěnu člení dvojice pilastrů. Pilastry mají nízkou patku, v horní části dříku jsou zdobené motivem čabraky. Nad římsovou hlavicí je kladí, nesoucí průběžnou profilovanou horní římsu. Stěna vrcholí trojúhelným štítem s profilovaným orámováním. Pravoúhlý vstupní portál má uši s kapkou, v horní části je mírně vyšší. Vnější okraj portálu je zvýrazněný profilací, nahoře uprostřed je sdružený hlavní klenák. V otvoru jsou dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, zavěšené na pantech s ozdobným kováním. Obě křídla mají v dolní části čtvercovou výplň se stylizovanou diamantovou bosou, nad ní výplň obdélnou, orientovanou na šířku - uprostřed s motivem pletence - a střed a hořejšek vyplňuje vysoká obdélná výplň, uprostřed s vyrytým motivem kosočtverce. Na pravém křídle dveří je kovaná klika s ozdobným kováním štítku zámku. Spoje obou křídel kryje sloupek, uprostřed a nahoře vyřezávaný. Průčelí ukončuje bohatě profilovaná hlavní římsa, pokračující i na obě boční fasády předsíně. Ty jsou provedené shodně - u nároží se západní stěnou je široký pilastr, jehož horní část je jednodušší, než na západní straně. V horní části stěny je termální okno, jehož oblouk lemuje profilovaná šambrána. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa. Skleněná výplň je členěná dřevěnými příčlemi do sluncovitého tvaru. Střední - svislá - příčle je širší a sahá až dolů, zatímco ostatní příčle končí u dolního půlkruhového oblouku. Jižní strana kostela je členitá – k hlavní lodi se zhruba uprostřed stěny napojuje jižní boční loď a na ni pak v líci navazuje hranolová věž. Fasáda hlavní lodi je tak viditelná především na západní straně. Jednoosá západní část hlavní lodi oproti zbytku mírně předstupuje. Ke stěně je přistavěný schodišťový přístavek obdélného půdorysu, sahající zhruba do dvou třetin výšky hlavní lodi. Úzké boční stěny přístavku jsou bez otvorů, v jižní stěně nahoře je šikmo situované kosočtvercové okno ve špaletě, lemované šambránou se zvýrazněným vnějším okrajem. Přístavek má valbovou střechu. Ve stěně hlavní lodi na přístavkem je obdélné okno, situované asymetricky vpravo. Nad oknem a na bocích lemuje otvor kamenné ostění s ušima a kapkou a se zvýrazněným vnějším okrajem. Pod oknem je profilovaná parapetní římsa. Skleněná výplň, umístěná ve špaletě, je členěná třemi vodorovnými a dvěma svislými dřevěnými příčlemi. Jižní boční loď obdélného půdorysu je nižší, než hlavní loď. Uprostřed jižní stěny je k boční lodi připojená předsíň. Boční strany předsíně jsou bez otvorů, na východě se stěna rozšiřuje a zvyšuje a nad tuto část je také protažená střecha. V jižní fasádě se nachází vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce (každé křídlo má dole čtvercovou výplň, nad ní obdélnou, orientovanou na šířku a nahoře pak vysokou obdélnou výplň). Dveře mají kovanou kliku s ozdobným kováním štítku zámku, zavěšené jsou na pantech rovněž s ozdobným kováním. Vstup lemuje portál s ušima s kapkou, nahoře uprostřed vyvýšený, se sdruženým hlavním klenákem. Všechny tři stěny ukončuje hlavní římsa. Předsíň má valbovou střechu, krytou prejzem. Vlastní jižní boční loď zpevňuje na každé straně jihozápadního nároží opěrák, sahající do tří čtvrtin výšky lodi a ukončený plochou římsou. Po obou stranách předsíně je ve stěně boční lodi dřevěné termální okno ve špaletě. Boky a horní oblouk lemuje kamenné ostění se zvýrazněnou vnější hranou, paty oblouku odděluje diamantová bosa, ve vrcholu je hlavní klenák. Pod oknem je profilovaná kamenná římsa. Takové okno je i v západní stěně boční lodi. Toto západní okno a okno vlevo od předsíně je rozdělené dvěma dřevěnými příčlemi do kříže. Obě průčelí jižní boční lodi ukončuje profilovaná hlavní římsa, na jižní straně se nad stěnou zvedá trojúhelný štít, lemovaný profilovanou římsou. Uprostřed štítu je kruhové okénko v líci, na přední straně zasklení je umístěný rovnoramenný kříž s dovnitř vykrojenými konci ramen, sahající až k okrajům otvoru. Na jižní boční loď a také na loď hlavní se napojuje vysoká mohutná hranolová věž. Její jižní průčelí je v líci s jižní stěnou boční lodi. U jihovýchodního nároží je zpevněné podobným opěrákem, jako je u jižní lodi. V jižní stěně věže jsou tři okenní otvory – dva v dolní části a jeden nahoře. Dole je obdélné okno ve špaletě, lemované kamenným ostěním se zvýrazněnou vnější hranou. Ostění je oproti stěně věže zapuštěné. Výše je malé okénko v hluboké špaletě, chráněné širokým vnějším železným pásem, po stranách ukončeným do bodců a umístěným svisle v ose otvoru. V horní části věže je velký obdélný, nahoře půlkruhově zakončený okenní otvor, vedoucí do zvonice. Vyplněný je dřevěnou žaluzií s vodorovně kladenými lamelami a plným dřevěným hořejškem, v němž jsou proříznuté dva esovité otvory. Jižní stěna věže, zakončená profilovanou římsou, je – stejně jako zbývající tři strany - uprostřed vyvýšená do půlkruhu, v němž je zasazený ciferník hodin. V západní a severní stěně věže je pouze horní okno do zvonice – stejné jako na jižní straně. Východní průčelí věže je u jihovýchodního nároží zpevněné stejným opěrákem, jako jižní strana. V této části chybí sokl (je pouze na opěráku). V dolní části je vysoké obdélné okno ve špaletě, zabezpečené vnější mříží. Zhruba v polovině výšky stěny je okenní otvor kasulovitého tvaru. V hluboké špaletě je zde dřevěné okno, horní část otvoru vyplňují vodorovně kladená prkna. Horní okno do zvonice je opět stejné, jako na ostatních stranách – navíc je zde malý zvonek, umístěný na dřevěných trámech vně okna. Po obou stranách okenního otvoru je ve stěně zasazená čtvercová kamenná deska s profilovaným okrajem a reliéfem erbu - na jižní straně je to erb Zajíců z Házmburka, na straně severní erb Minsterberků. Věž má plechovou cibulovitou střechu s dosti vysokou horní, zužující se částí. Na ni navazuje rovněž plechová polygonální zvonička, jejíž střecha je menší a nižší obdobou střechy vlastní věže. Zvoničku ukončuje hrotnice s makovicí a na ní umístěný obrysový kříž, jehož ramena jsou zakončená do tvaru trojlistu. Na věž a hlavní loď se na východě napojuje presbytář s šetistěnným závěrem. Dolní část stěn chrání nízký a značně široký sokl, jehož horní strana je krytá deskami. Na jižní straně se - díky věži – z presbytáře uplatňuje pouze závěr. Všechny jeho stěny odděluje velmi vysoký opěrák - na přední straně s režnými kvádry, jinak omítnutý. Opěrák, dole postavený na soklu, je dvoustupňový. Dolní stupeň nahoře kryje šikmo položená kamenná deska, horní má zděnou stříšku, krytou bobrovkami. Opěrák přechází v lizénu, vedoucí až k hlavní římse. Ve stěnách závěru – až na stěnu na severní straně druhou od západu - je vysoký úzký okenní otvor, nahoře zakončený do lomeného oblouku. V otvoru je okno s vitráží s geometrickými motivy. Nahoře mají okna kružbu – na jižní straně ve stěně první od západu je ve tvaru jeptišky, ve stěně druhé od západu ve tvaru lilie, ve stěně severnější ze středních dvou stěn opět ve tvaru jeptišky a na severní straně ve stěně první od západu je okno bez kružby. Otvor v jižnější ze středních dvou stěn je zazděný, kružba je však zachována – má tvar trojlistu. V dolní části okenního otvoru se nachází socha sv. Vojtěcha. Stojí na hranolovém soklu s dvoustupňovým nízkým, mírně přesahujícím podstavcem (podstavec přední částí vystupuje z okenní niky). Na přední straně soklu je reliéfní stylizovaný rostlinný motiv s bohatě členěným listovím, směřujícím do všech čtyř rohů stěny. Sokl ukončuje profilovaná římsa. Sv. Vojtěch stojí čelně, s odlehčenou pravou nohou – chodidlo se opírá o vyvýšené místo. Přepásaný šat sahá až k zemi, pod jeho dolním okrajem je vidět přední část pravé boty. Záda a paže halí plášť, přecházející zezadu dopředu, kde je členěný do četných záhybů. Výrazný je zejména mírně diagonální přehyb látky pod pasem a také část, spadající dolů před světcovou levou nohou. Na hrudi má sv. Vojtěch zavěšený křížek, situovaný blíže pravé paži. Obě paže jsou ohnuté v lokti, pravá více pozdvižená. Ruce mají navlečené biskupské rukavice – pravá ruka je zdvižená vzhůru v žehnajícím gestu se vztyčeným ukazováčkem a prostředníčkem. Levá ruka přidržuje ohnutými prsty biskupskou berlu na přední straně. Pozlacená berla, směřující jen velmi mírně diagonálně směrem doprava (z hlediska pozorovatele) je opřená dolním koncem o podložku sochy před světcovou levou nohou. Na horním konci a o něco níže je na berle prstenec, hlavice je ve tvaru zprohýbaných rozvilin s esovitým zakončením. Sv. Vojtěch má dlouhý vlnitý plnovous a vlnité vlasy. Na hlavě má posazenou mitru s ozdobným lemem, na přední straně zdobenou pěti kosočtvercovými kameny do tvaru kříže (střední kámen je větší). Světec má přivřené oči – hledí dolů, ústa jsou lehce pootevřená. Ve stěně závěru druhé od západu na severní straně není okenní otvor. V dolní části stěny se nachází segmentově zaklenutá nika s rovnou stříškou, která vyplňuje celou šíři stěny. V nice byla umístěná socha madony, která dnes chybí a zachoval se pouze kamenný sokl a na stěně niky umístěné dřevěné pozadí. Sokl stojí na širším obdélném podstavci. Má tvar klenáku – směrem vzhůru se rozšiřuje, lemovaný je na všech stranách římsou. Uprostřed je lichoběžníkové pole s dovnitř vykrojenými rohy, v němž je reliéf hořícího srdce, protnutého mečem. Horní část meče, směřujícího diagonálně z levého horního rohu klenáku do levé části srdce, je již mimo lichoběžníkové pole. Po obou stranách klenáku je voluta s dovnitř zatočeným závitem v dolní části. Nad horní římsou klenáku je nízký nástavec zhruba obdélného tvaru, uprostřed a po obou stranách s andílčí hlavičkou. Tváře andílků jsou již nezřetelné, střední andílek je situovaný čelně, pod krkem má křidélka, rozepjatá do stran. Boční andílci jsou zobrazeni z poloprofilu, směrem do středu mají rozepjaté křidélko. Na přední straně nástavce jsou vyryté obláčky. Vyřezávané pozadí sochy má podobu rozhrnutého baldachýnu. Nahoře uprostřed je zvlněná zvoncovitá stříška, zdobená dole širokými cípy. Na jejím vrcholu se nachází dvojice okřídlených andílčích hlaviček. Obě hlavičky se mírně obracejí k sobě (tj. do středu). Mají kučeravé vlasy, pod krkem křidélko, rozepjaté vnějším směrem. Oba andílci mají přivřené oči a výrazný podbradek. Látka baldachýnu, opatřená ozdobným lemem, je nahoře po stranách svázaná do velkého uzlu a na bocích zvlněně splývá směrem dolů. Na ploše pozadí mezi látkou baldachýnu je otisk po soše, otvor na její připevnění a také zbytek malované paprsčité svatozáře kolem celé postavy. V dolní části pozadí je na obou stranách diagonálně situovaná kartuše rokajového tvaru s ozdobným lemem, doplněným na dvou místech motivem květu. V severním průčelí presbytáře je vstup a nad ním okno. Dřevěné dvoukřídlé dveře rámové konstrukce mají v každém křídle tři výplně nad sebou – dole je čtvercová, nad ní obdélná, orientovaná na šířku a v horní části pak vysoká obdélná, nahoře zakončená do tvaru sedlového portálu. Vysoké okno sahá svým dolním okrajem až nad vstup. Nahoře je zakončené do lomeného oblouku, členěné je svislou profilovanou kamennou příčlí. Horní kružbu tvoří kruh s vepsanými čtyřmi plaménky, pod kruhem jsou dvě jeptišky a mezi nimi pak ještě jedna. Okno je zasklené vitráží s geometrickými motivy a v horním kruhu s květinami. Podobně jako na protější straně zakrývá velkou část severní fasády hlavní lodi loď boční. Její základní podoba je obdobou jižní boční lodi. Východní stěna je bez otvorů, na protější západní straně je pak jedno a na straně severní dvě stejná okna, jako v západní stěně jižní boční lodi. Také u severní boční lodi je širší (severní) stěna zakončená trojúhelným štítem se stejným kruhovým okénkem s křížem. Rozdíl je v architektonickém členění fasády, kde má severní stěna kromě soklu také obvodový lizénový rám, s dovnitř ozdobně zaobleně vykrojenými rohy. Na západní straně severního průčelí hlavní lodi jsou dvě podobná dřevěná okna ve špaletě nad sebou – dolní je vyšší, horní nižší. Obě mají nahoře a na bocích kamenné ostění s ušima a kapkou a dole profilovanou parapetní římsu. Dolní okno člení tři vodorovné a jedna svislá dřevěná příčle, opatřené je vnější mříží. Horní okno má dvě svislé a tři vodorovné příčle. Kostel má sedlovou střechu, nad závěrem půlkuželovou s námětkem, krytou prejzem. Na severní straně jsou ve střeše dvě volská oka – jedno v presbytáři a jedno ve střední části lodi – podobné je i na jižní straně lodi. Na východním konci hřebene střechy závěru je obrysový kříž - uprostřed má plaménkový kruh, z nějž vycházejí liliovitá ramena, dole je srdčitý motiv.