1) kostel 2) ohradní zeď s branou Areál najdeme při severním okraji vesnice a v mírně vyvýšené poloze. Objekt kostela patří mezi výrazné dominanty okolí (patrný z dálky např. při cestě od Bílenic). Ze všech stran kostel obklopený hřbitovem. Stavba založená na nepravidelně hrbolaté zatravněné ploše. Hroby situované často těsně u obvodových stěn. Několik metrů severně od kostela poměrně strmý skarp zachycený místy zídkami hrobů (mohla zde v minulosti probíhat hřbitovní zeď); od skarpu plocha hřbitova déle poměrně výrazně klesá k severu Na západní straně hřbitov sousedí se zahradou usedlosti; těsně před východní zdí probíhá silnice (za ní areál bývalé fary); po severní straně louka; před JZ ohybem hradby cesta. Stavební vývoj Existence vesnice je písemným prameny doložena k roku 1251. Kostel se tu připomíná v roce 1360. Podle zachovaného jižního portálu lodi, který lze považovat za soudobý se zdivem (viz. kapsa pro závoru), je výstavba kostela řazena do doby kolem roku 1240. Kromě obvodového zdiva lodi sem patří presbytář s klenbou a vítězný oblouk. Podobu oken lodi neznáme. U presbytáře zmiňují autoři Soupisu památek (1900) zazděné osové okno (dnes není na fasádě patrné). K pozdně románským konstrukcím náleží patrně i spodní partie obou štítů lodi; dochované horní linie (spáry) dokládají, že štíty byly tak o polovinu nižší než stávající; zazděný průchod ve východním štítu soudobý. Věž byla stavěna nejspíše společně s lodí; horní část ale vztyčená až po vyzdění štítu lodi; původní zdivo dosahuje asi až skoro ke koruně; společná se zdivem okénka všech podlaží; pouze okna v posledním podlaží (vyjma severního) později upravená; v přízemí byl zřejmě vodorovný strop. Sakristie s dochovanou klenbou mohla být postavena už v 1. etapě, ale i v pozdějším gotickém období. Snad někdy v 15. století byl vztyčený krov presbytáře a současně tudíž nadezděny štíty lodi; ze stejné doby může být i korunní římsa presbytáře a klenba přízemí věže. Jen teoreticky se dá uvažovat o tom, že podnětem k těmto úpravám byl požár, jehož stopy jsou doloženy v půdě lodi i presbytáře (ohořelé kulatiny). V roce 1690 měla být postavena kaple (rok odvozený nejspíše z letopočtu na náhrobku v podlaze); raně barokní štít a zřejmě i okna. Zahrocená arkáda mezi kaplí a lodí však situaci trochu znejasňuje. Najdeme však jiné stavby, kde se v baroku lomený oblouk uplatnil. Jinou možností vysvětlení je existence starší kaple v tomto místě. Do 17. století patří také štuková výzdoba na vítězném oblouku, klenbě presbytáře a zmíněné arkádě. Patrně ve 2. polovině 18. století byly postaveny předsíně (vstupy soudobé) a přístavek u lodi; vznikla nová kruchta, na nově (?) provedeném stropu lodi provedena výzdoba; předělána okna lodi a presbytáře (+ výzdoba kolem oken presbytáře). Gotické okenní ostění v západní stěně přístavku u lodi bylo asi přeneseno z jiného místa. Barokní je rámcově krov věže. Krov lodi, kaple, oratoře a přístavku asi ze 2. poloviny 19. století; až v této době možná zřízena oratoř. Ohradní zeď jižní části hřbitova snad barokní nebo starší; v severní části hřbitova zeď asi z 19. století stejně jako brána (?).