kostel sv. Václava

Kostel je umístěn v JZ části města, při obvodu hradeb, nedaleko prostoru zbořené Dolní Brány v městské zástavbě ulice V Kopečku nad kterou se zvedá jeho průčelí. Část kněžiště vystupuje nad vysokou opěrnou zeď, kterou bylo nutno při založení kostela zbudovat k vyrovnání terénu. Pohledově se hmota kostela uplatňuje ve svahu nad parčíkem v místě brány, tvoří dominantu přilehlé zástavby především v pohledech k průčelí od východu, ale i od západu, kde městské panorama doplňuje v části jeho drobnější zástavby. Současně v pohledech od východu hmota kostela - jeho průčelí - tvoří akcent hlavní dominantě, klášteru v části městské siluety, která od severu pozvolně klesá k jihu, ke konci městského ostrohu. Kostel je situovaný presbyteriem k západu, v zástavbě města, kterou v jeho jižní části doplňuje a zhodnocuje. Postaven z nepravidelných hrubě upravených kvádříků a z lomového zdiva, část říms a kleneb je provedena z cihel. Architektonické doplňky, části říms, šambrány oken, hlavice a patky pilastrů, portálky jsou kamenné, ze šedého pískovce. Obdobně tak sokl kostela, sokl štítu a část dalších doplňků z kamene. Omítka vápenná, v části průčelí hladká, boční stěny a závěr v úsecích říms, kladí, tělesa pilastrů v hladké omítce, pole stěn nahozena hrubě tzv.vrtanou omítkou. Jednolodní kostel je založen na půdorysu mírně deformovaného řeckého kříže, centrální, bez vedlejších částí, mimo základní půdorys, bez věží. Při úpravách kostela, na místo původní pískovcové dlažby osazena nová (šamotová). Oddělení presbytáře jedním stupněm bylo zachováno. Poměr hmot, výškové členění vnitřních prostorů, kruchta, presbytář, křížení, zaklenuto ve stejné výšce, středem křížení pouze vystupuje kruhová kopule. Popis exteriéru: hlavní východní průčelí tříosé, se střední osou vystupující v rizalitu se zaoblenými rohy. Průčelí členěno monumentálním řádem toskánských pilastrů na vysokém, kamenném obloženém soklu, který pod pilastry oblamován. Pilastry nesou průběžné kládí. Nad římsou rizalitu drobná edikula tvořená rustikovanými lisenemi, které nesou segmentově vypjatou římsu, nad bočními osami průčelí jsou segmentově skrojená štítová křídla. V hlavní etáži je ve střední ose obdélný kamenný portál s plošnou přiložkovou suprafenestrou křivkového obrysu, osazenou přímou oblemovanou římsičkou. Nad ní okno s půloválným záklenkem, v ploché šambráně s půloválným i vnitřním záklenkem, na kolmé ose okna s konickým klenáčkem, který dosedá na spodní část přesazeného redukovaného kladí. V poli štítu na ose nika v ploché příložkové šambráně, křivkového vnějšího obrysu s konickým klenákem, vstupujícím zespoda do profilů štítových říms. V bočních osách hlavního průčelí jsou jednoduše rámované niky, jejich vnější obrys, ve vrcholu plného oblouku - lišta po obvodu stočena v drobné dvě protisměrové volutky. Nad vstupním portálem, ve střední ose, velké okno s klenákem dosedajícím ke spodní hraně kladí, s ušima, pravoúhle zalomenou lištou, k uším při překladu osazeny kapky, spodní část okna na vnějším obrysu pravoúhle zalomená, se střední zvednutou částí, vnitřní průřez okna, pod půloválným zaklenutím pravoúhle zalomen vně. Okenní konstrukce dělena na výšku ve tři úseky kolmo, čtyři vodorovně, těchto dvanáct polí - v poli děleno na 9 výškově pojednaných tabulek. Okno vsazeno do líce fasády - do pravoúhlého odstupnění (zářezu). Sklo čiré, bez výmalby nebo dekorování v celém objektu. Boční fasády, severní a jižní totožné, mimo boční vstup do podkruchtí z jihu, pravoúhlý, s novější šambránou se segmentovým záklenkem. Fasáda je dělena na úvodní pole u východního průčelí, vypjaté pole v čtvrtkruhu vystupujícího křížení, dále čelo křížení, čtvrtkruhové pole ku stěně presbytáře, část podélného pole napříč ose kostela a závěrovou polokruhovou část. Severní a jižní stěna členěna v lodi do 4 os, presbytář jedno pole podélné a polokruhový závěr. Z průčelní části převedeno kládí, hlavní římsa, nesené pilastry toskánského řádu při nárožích a v úhlech protnutí stěn křížení s osovou částí. Pilastry armují nároží ramen křížení při dosednutí, křížení k lodi jeden a půl pilastr, v prvém poli od východu, za hlavním průčelím dvojice pilastrů, v presbytáři v místě náběhu na závěrový půlkruh pilastr, mezi křížením a lodí - k východu pravý úhel, u presbytáře převod mezi křížením a závěrem převeden v mělký oblouk. V prvé ose od východu pravoúhlé okno s obvodovou lištou, čtvercové k jihu, k severu dvě nad sebou, spodní s objímkovou barokní mříží, k jihu místo spodního okna pravoúhlé dveře novodobé, v nahozené šambráně, segmentově završené (boční vstup). Druhé pole, vně vypjatý úsek čtvrtkruhu, bez členění. Třetí pole středu křížení, čelo ramene křídla, velké okno půlkruhově sklenuto, s klenákem na ose, dosedajícím zespoda ke kladí, s ušima, obvodovou lištou a parapetním osazením zdůrazněna spodní část okna. U bočních oken - dvě protějšková (jih-sever) - bez kapek. Čtvrté pole - čtvrtkruh přisedající k presbytáři nečleněn. Podélné pole (příčné) presbytáře - protějškově (sever-jih) zaklenuta plným obloukem s ušima, lištou - zcela obdobná jako okna čel křížení. Všechna tato okna osazena v líci stěn. Tato boční okna dělena na pět polí na výšku, tři v šířce, 15 polí - tato pole dělena na 9 okenních tabulek na výšku. Jak již uvedeno v průčelní části, pilastry vnějšího pláště jsou v západním průčelí, ale i v bočních stěnách toskánského řádu. Závěrová část presbytáře, půlkruh, pilastry nečleněn, pouze v ose, výškově oválné okno v šambráně s obvodovou lištou, při vnitřní hraně čtvrtkruhové vybrání, okno hluboce osazeno s dělením na 18 tabulek. Obdobná okna k jihu a severu v oblouku presbytáře, osazena v osách úhlu 45 od osy základní. Střecha kostela valbová, nad lodí výškově zdůrazněna (k štítu sedlo) s členěním nad křídla křížení v jednotné výšce, presbytář zastřešen nižší valbou k základní hmotě střech přiražené. Krytina střech šedý eternit, klempířské prvky v pozinkovaném plechu.