Areál kostela sv. Vavřince obklopený někdejším hřbitovem se zbytky ohradní zdi a s náhrobky nalezneme na vyvýšeném místě severně od centra města. Na shodném místě stál pravděpodobně i nejstarší chrastavský kostel, který byl i s nejbližším okolím po roce 1429 opevněn. Vysoké valy vybudované na rozkaz husitského hejtmana Mikuláše z Kašperka byly pobořeny až v roce 1864. V roce 1586 byla postavena věž zdobená sgrafity, které se do současnosti částečně dochovaly na její východní straně. Následně dostala stavba regionálně charakteristickou podobu jednolodního kostela s osmibokou horní částí věže. V roce 1866 došlo k částečnému zbourání kostela a na jeho místě byla podle plánů libereckého architekta Franze Thieleho (Thicka) postavena nová svatyně s novogotickými prvky. Na stavbě probíhající do roku 1868 pracoval zednický mistr Ernst Hiller ze Žitavy a tesařský mistr Anton Michler z Chrastavy. Kostel sv. Vavřince je zděnou jednolodní stavbou obdélného půdorysu zakončenou ve východním směru pětibokým presbytářem. Nízkou valbovou střechu kryjí obdélné břidlicové šablony. Průčelí lodě a presbytáře pravidelně člení řada opěrných pilířů zakončených fiálami. Interiér prosvětlují vysoká okna, která stejně jako veškeré vstupy lemují ostění s lomenými oblouky. Před západní průčelí mírně předstupuje hranolová věž zakončená prolamovaným litinovým jehlancem. Hlavní vstup se nachází ve spodní části věže v odstupňovaném portálu s lomeným obloukem. Osazen je mohutnými dvoukřídlými dveřmi rámové konstrukce doplněné v nadsvětlíku vitrají.