kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy

Barokní centrální stavba je zevně obdélná, uvnitř na půdoryse protáhlého čtverce vykonstruovaného na systému elipsoid, pronikajících do střední části, na nimi je vznosná kupole. Kostel je orientovaný zděný a omítaný. Bohaté architektonicky vyvinuté trojdílné průčelí odpovídá svou střední částí elipsovité předsíni. Je členěno systémem pilastrů a kladí s převládající horizontální tendencí, s třemi portály, jednopatrové s dvěma bočními hranolovými věžemi, dvoupatrovými, ve vrchních částech nedokončenými v podrobnostech. Stěny věží jsou dole členěny nárožními pilastry s římsovými hlavicemi, v 2. patře kromě toho polosloupy a pilastry s iónskými hlavicemi. Okna obdélná, do polokruhu. Střední konkávní rizalit členěn pilastry a nikami s polokruhovým oknem z r. 1713, zakončen balustrádou. Průčelí bohatě pokryto sochami řádových dominikánských patronů od J. F. Bienerta z r. 1711. Sochy sv. Zdislavy (držící model kostela, pravou rukou podává věneček nemocnému muži, vzhlížejícímu k ní), sv. Vavřince (v kněžském rouchu s kasulí, držící před sebou zlacený rošt), sv. Dominika (v pravé ruce má zlacenou lilii, v levé otevřeno knihu, u nohou mu leží pes s hořící pochodní v tlamě) a sv. Tomáše Akvinského (v pravé ruce drží brk, v levé zlacenou knihu, na prsou mí zářící hvězdu) na průčelí, na atice. Immaculata (s hvězdnou svatozáří, stojící na drakovi a půlměsíci), sv. Jan Nepomucký (v typickém kněžském rouchu s biretem, se svatozáří s pěti hvězdami a krucifixem v náručí), sv. Vojtěch (v biskupském oděvu se zlaceným řetězem, spuštěným z pravé ruky) a sv. Jan Křtitel(v jednoduchém rozevlátém plášti s ležící ovečkou u nohou). Ostění nik a středního okna jsou ozdobně utvářené. U věžních nástavců jsou půlkruhově zakončená okna, v patře pod nimi jsou obdélná okna mezi iónskými polosloupy. Hlavní portál je tvořen pilasrovými svazky, zatíženými vázami, postranní portály jsou opatřeny supraportou s kartuší. Boční stěny jsou hladké, s mírnými středními rizality a vysokými okny do půlkruhu. Jsou pokryté systémem lizénových rámců. Tambur kupole je členěn dvojicí pilastrůs římsovými hlavicemi, mezi nimiž jsou úzká, segmentem zaklenutá okna. Věže jsou zastřešeny plochými dvojitými přilbami, loď a kněžiště nízkými sedlovými střechami, kupole je vyvrcholena lucernou. V závěru je apsida. Interiér sestává z osmibokého středu – na půdorysu čtverce s okosenými rohy, do něho na západě a východě pronikají postranní eliptické prostory kruchty a presbytáře, sklenuté konchovými klenbami. Na presbytář navazuje apsida sklenuta konchou, s polovinou klášterní klenby, prolomena dvěma okny. Na severu a jihu pronikají do středu dvě valeně sklenuté eliptické kaple. Mohutné pilíře mezi těmito čtyřmi prostorami jsou prolomeny obdélnými kaplemi s rovnými překlady podepřenými dvěma volnými iónskými sloupy. Stěny člení kompozitní pilastry. Kolem celé stavby probíhá kladí s profilovaným architrávem, plochým vlysem a konzolovou římsou. Nad ním je atika s vpadlými obdélnými poli. Nad překlady jsou tribuny. Nároží pilířů jsou pokryta pilastry, nesoucími kladí, na něž nasedají pendentivy kruhovitého tamburu kupole, prolomeného osmi okny. Na kupoli jsou chiaroscurové malby bl. Zdislavy a čtyř evangelistů z r. 1852 od K. Krattnera. Všechny prostory okolo střední části chrámu jsou spojeny chodbami konchově sklenutými. Kruchta je zvlněná barokně, na dvou sloupech. Vstup bočním portálem pod severním věží. Katakomby pod kostelem opakují osnovu stavby.