Historický vývoj stavby kostela byl veden ve dvou etapách. V první fázi byla postavena neorientovaná kaple na ose severovýchod-jihozápad. Po zboření přízemní sakristie byl k závěru přistavěn presbytář přecházející v přední část kostelní lodě. Tato dvoupatrová stavba je širší než původní loď a k podélnému půdorysu lodě vytváří křížení, které připomíná transept. Původní barokní kaple je na fasádě členěna podloženými lezénami položenými na lezénovém rámci. Ve vymezených polích jsou vždy dvě pravoúhlá okna obdélného tvaru. Průčelí kaple má na osu prolomený pravoúhlý vstup lemovaný hladkým kamenným ostěním. V nadpraží nápis: A 1731 D. Nad nápisem úsek profilované římsy. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu vybíhající nad vstupem v trojúhelníkový štít s ujmutími nárožími. Ve štítu prolomeno malé obdélné okno. Štít završuje profilovaná římsa a zvonice s okny ukončena barokní bání. Přístavba presbytáře bez architektonického členění. V hladké fasádě prolomeno vždy jedno termální okno uprostřed plochy. V závěru zvalbená střecha původní kaple byla prodloužena a na ni napojena dvakrát zvalbená střecha přístavby. V přístavbě na západní straně prolomen pravoúhlý vstup do sakristie a na severu v přízemí a v prvním patře dvě pravoúhlá okna. Interiér: stará část zaklenuta valenou klenbou se styčnými lunetami, jejichž hroty jsou zdobeny štukovými oblouny a ve středu se napojují na kruhové zrcadlo. Klenební patky dosedají na podložené pilastry završené římsovým kladím. Přístavba plochostropá, zdobená v omítce vyznačeným obdélným polem s ujmutími rohy, v nichž se nachází malby čtyř evangelistů. Stěny přístavby jsou akcentovány velkým termálními okny se skleněnými vitrážemi. Interiér: Retabulum hlavního oltáře barokní s oltářním obrazem patrona kostela sv. Vendelína v bohatě řezaném rámu s rozvilinovým ornamentem. Obraz je v chronogramu datován rokem 1731. Ve věži zavěšen zvon sv. Donát, který nechala kněžna Marie Antonie v roce 1747 ulít u mistra C. K. v Brně. Na zvonu reliéf sv. Donáta a lichtenštejnský erb.