kostel sv. Víta

1) kostel 2) tarasní zeď Kostel stojí na západní straně náměstí, naproti kostelu sv. Mikuláše, usazen na terénní hranu, okolo objektu vymezena nevelká plocha nepravidelného obrysu, vymezená na západě tarasní zdí, na severu novodobu pilířovou hradbou, na jižní straně zástavbou. 1) kostel Volně stojící centrální barokní šestnáctiboká stavba na oválném půdorysu s boky střídavě konvexně a konkávně prohnutými, s delší osou ve směru V – Z. Střední prostor lodi je obklopen dvěma patry ochozů. Hlavní průčelí dvouetážové, spodní etáž odpovídá výšce ochozů, je dvoupatrová, horní etáž (na způsob monumentální lucerny) převýšenému vlastnímu střednímu prostoru. Spodní etáž (ambity) zastřešena pultovou střechou, mající tvar části kuželového pláště, krytého plechem. střecha nad centrální lodí nižší tvaru kuželového oplechovaného pláště, ve vrcholu osmiboký oplechovaný sanktusník s cibulovou stříškou. Spodní část průčelí (ambit) dělena do osmi polí, přičemž pole na hlavních osách stavby (hloubková a příčná) jsou vymezena barokně ionskými pilastry s čabrakovými motivy v hlavicích, pole na diagonálách pouze lisenami. Osm základních polí vnějšího průčelí má stěnu konkávně proláklou. Tato pole jsou oddělena úzkými úseky stěny mezi sdruženými lisenami, členěnými křivkově vykrajovanými plošnými příložkami a v půdorysu se konvexně vydouvajícími. V modelaci vnějšku stavby vzniká tak iluze souvislého konvexně-konkávního křivkového založení, které je ovšem pouze povrchové a do interiéru stavby se nepromítá. Liseny a pilastry nesou mírně redukované průběžné kladí, jehož architráv a vlys jsou nad vertikálními členícími prvky oblamovány. V hlavních polích průčelí jsou ve spodní části stěny výškově oválná okna, v profilovaných štukových šambránách, nad nimi okna obdélná s trojlistými záklenky, vsazená rovněž do bohatě prutově profilovaných šambrán. V parapetech těchto horních oken jsou vpadlá čtyřcípá pole. Na Z, S, J i V straně situován shodně řešený profilovaný pískovcový portál s nadpražím záclonovitého tvaru, nízká lichoběžná supraporta podepřena volutovými konzolkami s provazcovitými střapci, v ploše supraporty naležato oválný nadsvětlík se šambránou; dveře dvoukřídlové s kosočtverečně skládanou výplní, svlakové na pásových závěsech (patrně barokní). V SZ a JZ části pláště umístěna vždy dvě drobná okénka nad sebou, osvětlující schodiště do patra, mají čtyřlistý tvar v šambráně s klenáky, kruhovými terči a nepravidelnými poli. Horní etáž průčelí, tj. "lucernová" část, opakuje konvexně-konkávní zvlnění spodního objemu. Pole s šířkově oválnými okny v konkávních částech zdi, jsou vymezena bohatě vykrajovanými lisenovými rámy, drobné konvexní úseky zdi dekorovány plošnými, křivkově vykrajovanými příložkami. Stěna ukončena průběžnou římsou. Pozoruhodným rysem řešení exterieru je to, že je pojat jako jednotně modelované plastické těleso, bez rozlišení hlavního a bočního průčelí. Dispozice interieru s dvěma patry ochozů vychází zřejmě z typu německých ochozových kostelů. Ochozy se do středního prostoru otevírají arkádami se segmentovými záklenky. Stěna mezi arkádami je osazena monumentálními kompozitními pilastry, nesoucími oblamované kladí nad horní etáží ochozů. Nad záklenky arkád se celý pás kladí segmentově zdvihá. Nad římsou je nasazen sokl klenby hlavního prostoru, která je báňová nad oválem, pročleněnná osmi výsečemi o půdorysu sférických trojúhelníků. V čelech výsečí jsou oválná okna lucerny, v jejich parapetech křivkově vykrajovaná pole s freskovou výzdobou. Ve vrcholu klenby je bohatě křivkově vykrajované zrcadlo s freskou "Apotheosa sv. Víta". (Výše uvedené fresky v polích pod okny zobrazují výjevy z legendy sv. Víta). Spodní etáž ochozu má pole klenuta plackovými klenbami, spojovací meziprostory valené s výsečemi. Plochy kleneb jsou odděleny přímými pasy, svedenými do lisen. V patře je ochoz klenut mělkými valenými klenbami s tříbokými výsečemi, spojovací části opět valené. Pasy mezi poli klenby přímé, svedené do lisen. Na plackových klenbách spodního ochozu je osm malovaných výjevů z legendy sv. Jana Nepomuckého, v plochách rámovaných štukovými profily. Horní patro ochozu přístupno barokním šnekovým schodištěm v síle obvodové zdi. Podlaha prostorů tvořena pískovcovou dlažbou a cihelnými dlaždicemi. Ve středním prostoru vysoce pozoruhodný oltář sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého, dílo M. V. Jäckela a M. Dobnera z let 1728-31.Střecha lodi kostela nižšího tvaru kuželového pláště, krytina z pozinkovaného plechu, ve vrcholu osmiboký sanktusník.Jeho otvory ukončené odsazeným půlkruhovým záklenkem doplněným klenákem. Nad římsou pak cibulová stříška, na hrotnici makovice a kříž. sanktus opláštěn pozink. plechem. Podlaha v lodi kostela z pískovcových desek, klenba má charakter kupole s trojbokými výsečemi, lunety stlačené, patky klenby podloženy římskami, na ploše vykrajované plastické zrcadlo s freskou. Do ambitu v přízemí i patře loď otevřena arkádami tak, že ze stěn zbývají jen pilíře opatřené předsazeným omítnutým soklem a římsovou hlavicí. 2) tarasní zeď Situována západně od kostela, kde plní opěrnou funkci; dosahuje výšky až 4 m; vystavěna z lomového pískovce a druhotně použitých opracovaných kvádrů; neomítnutá; koruna ukončena v rovině terénu; výše jen jednoduché zábradlí.