Orientovaná podélná jednolodní sálová stavba s půlkruhovým závěrem. V západní ose průčelí přiléhá hranolová věž, která je zdobena hlubokými vpadlými výplněmi, v nichž jsou umístěna úzká okna s půlkruhovým záklenkem. Věž – nejstarší část stavby - kryje stanová střecha. Hladké fasády kostela členěny lezénami ve střední části zdvojenými a prolomeny okny s půlkruhovým záklenkem. Na východě loď uzavřena půlkruhovým presbytářem prolomeným dvěma obdélnými okny s půlkruhovými záklenky. Na severní straně kostela přistavěna na čtvercovém půdorysu přízemní sakristie ukončená stanovou střechou. Střecha kostela sedlová přechází nad kněžištěm ve střechu zvalbenou, krytou pálenou taškou. Interiér sálové stavby je zdoben podloženými pilastry nesoucími výraznou profilovanou římsu, která vymezuje nízkou valenou klenbu v závěru nad kněžištěm s plynule nasazenou konchou. Výrazná varhanní kruchta, zdobena slepým balustrovým zábradlím, je nesena třemi mohutnými oblouky s půlkruhovým zakončením po stranách. Střední oblouk završený stlačeným segmentem se v horní části konvexně vypíná. Balustrové zábradlí je zde přerušeno vloženým architektonicky nevýrazným varhanním positivem. Parapet hudební kruchty - výrazný architektonický prvek – byl navržen při úpravě interiéru kostela v letech 1740 – 1746 stavitelem Antonem Erhardem Martinellim. Zařízení kostela pochází z poloviny 18. století. V retabulu hlavního oltáře osazen obraz sv. Šebestiána a sv. Rocha od brněnského malíře Lukase Bauera (sign. Lucas Baur pinxit A(nn)o 1750. V dolní části obrazu je výjev z doby moru se znakem Lichtensteinů. Po stranách obrazu sochy sv. Fabiána a Urbana a na konzolách sochy sv. Bernarda a Štěpána. Dvojice protějškových bočních oltářů sv. Barbory a sv. Františka z Assisi pravděpodobně také s obrazy L. Bauera. K původnímu vybavení kostela náleží kazatelna s figurou sv. Pavla.