kostel Všech svatých

Do terénu situovaný kostel bazilikálního typu má obdélnou loď s vystupujícími kaplemi, na její severní straně je vkomponována zčásti předstupující starší hranolová věž. Obdélný presbytář má polygonální závěr, půdorys kostela rozšiřuje kaple a sakristie na jižní straně. Západní průčelí tvoří loď a po obou jejích stranách stěna nejbližší boční kaple. Dolní část chrání kamenný sokl, obíhající celou stavbu. Ve středu fasády je umístěný vstup přístupný po čtyřech kamenných schodech. V dolní partii severně od vstupu se nachází předstupující kamenný stupeň, který sleduje půdorys a pokračuje na severní stranu kostela. Přechod mezi středem průčelí a kaplemi je na obou stranách zubovitě vystupující. Vstupní dveře jsou dvoukřídlé dřevěné, rámové konstrukce, s obdélnými a čtvercovými výplněmi, vesměs s plastickou výzdobou. Dole je obdélná na šířku orientovaná výplň s motivem kosočtverce, výše čtvercová výplň s tlapatým křížem. Obdélná výplň pod profilovaným poutcem je bez výzdoby, horní čtvercová výplň je opatřena sluncovitým motivem. Dveře mají ozdobné kovové madlo a zámkový štítek. Vstupní otvor lemuje profilované kamenné ostění a vně štukový portál se sdruženým pilastrem po obou stranách. Dole jsou širší patky, dřík je kanelovaný, hlavice kompozitní. Mezi volutami se nachází motiv pelikána s roztaženými křídly, klovajícího se do hrudi. Pilastry podpírající dvoudílný architráv, na němž je umístěna čelně situovaná voluta s rostlinným motivem a perlovcem. Nad volutami je bohatě profilovaná římsa, obloukovitě se zvedající ke středu. Na její krajní části je posazena na obou stranách štuková dvoustupňová lasturovitá váza, nahoře s plameny. V poli mezi hořejškem dveřního ostění a horní římsou je na stěně prázdná kartuše s oblými a prohnutými boky a bohatými rozvilinami. U přechodů fasády v zubovité rozšíření a na nárožích této rozšířené části jsou sdružené pilastry prostého provedení se soklovou patkou a římsovou hlavicí, stejně je tomu i u obou nároží západní strany kostela. Pilastry dole spojuje vodorovná lizéna. Uprostřed západní fasády bočních kaplí se nachází nika zaklenutá konchou - s trojvrstvou mušlí. Dnes prázdnou niku lemuje po stranách a nahoře šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem, nahoře zubovitě a prohnutě rozšířená. Tvar horní části kopíruje mohutná profilovaná římsa, po obou stranách vybíhající do voluty. Pod nikou je profilovaná parapetní římsa. Dolní úsek západního průčelí po celé šíři ukončuje vysoká bohatě profilovaná římsa, nad pilastry se zalamující. Vyšší úroveň lodi je členěna podobně jako dolní, avšak hlavice pilastrů mají plastickou výzdobu netypického provedení. Po stranách je voluta s akanty, ale ve středu je prázdná plocha na způsob kartuše s rostlinným orámováním. Na stěně mezi pilastry u středu průčelí a pilastry v zubovitém výběhu je v úrovni hlavic kartuše se zavíjenými okraji doplněná dole střední mušlí a postranními ratolestmi. Nad vstupem je ve stěně prolomeno velké obdélné okno, nahoře s vykrajovaným obloukem. Na bocích a nahoře ho lemuje profilovaná šambrána s naznačenými jednoduchými pilastry, dole parapetní římsa. Nad oknem je profilovaná římsa s mírně obloukovitě vzdutým středem, pole pod ním obsahuje štukovou výzdobu. Jde o oválnou na šířku orientovanou kartuši s rostlinnými okraji, které se po stranách rozrůstají do bohatých tvarů. Nad středem prázdné kartuše je široká mušle. Bohatě profilovaná římsa zalamující se nad pilastry odděluje štít. Také on má u nároží pilastry, avšak s odlišnými hlavicemi s čelně situovanou volutou a rostlinným dekorem. Stěnu mezi pilastry zdobí mušle s rostlinnými motivy. Uprostřed štítu je nika zaklenutá konchou, uvnitř s mušlí. Niku lemuje šambrána, nad ní se zvedá trojúhelný fronton. Na bocích štít doplňuje konvex-konkávní křídlo, dole s mohutnou volutou. Štít vrcholí trojúhelným frontonem lemovaným bohatě profilovanou římsou, která se nad pilastry zalamuje. Uprostřed frontonu je plastický znak města Litoměřic v kartuši se zavíjenými okraji, doplněné rostlinnými motivy. Ve vrcholu frontonu je posazen volutovitý sokl s pozlacenou hrotnicí s makovicí a nad ní s pozlaceným křížem s trojlistě ukončenými břevny. Na obou okrajích frontonu je kamenná váza. Jižní průčelí tvoří loď a krátký presbytář s přístavbou. Loď doplňují nižší boční kaple a ve středu mezi nimi vystupující obdélná kaple. Východně od ní je nízký drobný přístavek. Průčelí lodi je šestiosé, z hlavní lodi je díky kaplím vidět pouze horní část. Ve všech osách lodi jsou stejná velká okna, nahoře zubovitě a obloučkovitě přecházející v mírný oblouk středu horní části. Otvor na bocích a nahoře lemuje šambrána, která má po stranách jednoduchý pilastr a nahoře sahá až pod nadokenní profilovanou římsu s obloukovitým středem a šikmo zvednutými okraji. Pod okny je profilovaná parapetní římsa. Jednotlivé osy oddělují pilastry s hlavicí tvořenou průběžnou profilovanou římsou, která se nad nimi zalamuje. Pilastry nesou „triglyf“ s kapkami, který má však čtyři zářezy místo tří. Plochu os člení ještě lizénový rám, takže okna jsou vlastně ve vpadlé ploše. Stěna vrcholí profilovanou hlavní římsou, která se nad pilastry zalamuje. K pilastrům se napojují proláklé hřebeny mezikaplových stěn vystupujících z pultové střechy bočních kaplí, kryté jsou dvojitě kladenými bobrovkami. V úsecích střechy mezi hřebeny je vždy jedno volské oko. Stěna kaplí obsahuje v osách první, druhé, třetí a páté od západu stejné okno. Nahoře má tvar segmentového oblouku, na bocích a nahoře ho lemuje profilovaná šambrána s hrotovitě rozšířenými horními rohy. Dole ji doplňuje profilovaná parapetní římsa. Jednotlivé osy vymezují pilastry se soklovou patkou a jednoduchou hlavicí, plochu každé osy lemuje lizénový rám. Stěna kaplí vrcholí profilovanou hlavní římsou. V ose čtvrté od západu se nachází obdélná vystupující přístavba kaple sv. Barbory, stejně vysoká jako boční kaple. U kaple začíná dolní – třetí - a výrazně předstupující stupeň soklu, který vyrovnává terén a pokračuje kolem kostela. Jižní stěna předstupující kaple má nároží dovnitř vybraná, u nich se nachází pilastr s bohatou hlavicí. V hlavici se uplatňují voluty, rostlinné motivy a ve středu nahoře dvojice andílčích hlaviček s pootevřenými ústy a kučeravými vlasy. Na východnějším pilastru na sebe hlavičky hledí, na západnějším se levá hlavička od pravé odklání a obě jsou situované čelně. V horní části dříku je plastický závěs z listových motivů. Mezi pilastry se v horní části stěny nachází o něco větší okno než v ostatních kaplích – s obdobným orámováním. Stěna vrcholí bohatě profilovanou římsou, ve středu lehce vzdutou. V ploše mezi ní a oknem je plastická výzdoba. Jde o kartuši nepravidelného tvaru lemovanou rozvilinami a stonky s listy, které dole pokračují vnějším směrem, dole zasahují do okenní šambrány a nahoře do římsy. Nad jižní stěnou kaple se zvedá štít ukončený trojúhelným frontonem. U nároží štítu se nachází pilastr s většinou dříku zdobenou nad sebou umístěnými motivy čabraky. Uprostřed štítu je půlkruhově zakončená nika s mušlovitou konchou, lemovaná profilovanou šambránou. V nice je umístěna socha sv. Barbory. Zobrazuje čelně stojící světici s odlehčenou pravou nohou, v rozevlátém dlouhém šatu a plášti. Pravá paže je oddálená od těla a ohnutá v lokti, ruka pozdvihuje kalich. Hlava opatřená korunou je mírně nakloněná k pravému rameni. Ústa jsou pootevřená, oči hledí na kalich. Vedle pravé nohy světice stojí kulatá věž, v horní části se třemi okny a s kuželovou střechou. Po stranách štítu se sochou je voluta. Západní stěna kaple sv. Barbory má u nároží stejný pilastr jako boční kaple a také stejné okno, včetně orámování. Stejně je provedený i východní protějšek, zde se však ke kapli napojuje obdélná sakristie. Kaple má sedlovou střechu, krytou dvojitě kladenými bobrovkami. Sakristie je kromě ke kapli sv. Barbory přistavěna také k běžné boční kapli se stejným oknem a členěním jako u západnějších kaplí. Stěny sakristie člení lizénové rámy. Jižní fasáda sakristie je dvouosá, v západní ose je obdélné, na šířku orientované okno lemované šambránou a zabezpečené vnější mříží z esovitě zprohýbaných prutů. Ve východní ose se nachází vstup, přístupný po šestistupňovém schodišti. Dveře rámové konstrukce člení výplně různých výšek, otvor lemuje ostění. Ve východní stěně je stejné okno jako v jižní, fasády zakončuje profilovaná hlavní římsa. Střechu sakristie kryjí plechové šablony. Dolní úroveň východní osy lodi má odlišné řešení, pokud jde o otvory. Místo jednoho velkého okna jsou tu dvě dvojice obdélných oken nad sebou. Dolní okna jsou větší, nahoře a na bocích lemovaná společnou šambránou a dole se společnou profilovanou parapetní římsou. Okna zabezpečuje vnější mříž z esovitě zprohýbaných prutů. Podobně je tomu i u menších horních oken, kde je šambrána profilovaná. Mezi oběma úrovněmi jsou dvě obdélná na šířku orientovaná plastická pole vedle sebe se vpadlým zrcadlem s obloučkovitě vykrojenými rohy. Východní osa východního průčelí kostela náleží presbytáři. V dolní úrovni se nachází drobný dvoustěnný schodišťový přístavek stejné výše a základního členění, jako mají kaple. V jižní stěně má vstup přístupný po představeném schodišti. Otvor lemuje na všech stranách (tedy i dole) kamenné ostění, jednokřídlé dřevěné dveře člení dvě dvojice obdélných výplní nad sebou. V horní části obou stěn přístavku obdélné okno v profilované šambráně, hlavní římsa je stejná jako v západnější části. Přístavba má pultovou střechu s krytinou z tašek. Z východu ji kryje štít dole s volutou a se štukovou výzdobou. V horní úrovni východní stěny presbytáře se nachází okno ukončené mírným segmentovým obloukem. Po stranách a na bocích ho lemuje profilovaná šambrána s uchy a hrotovitě se zvedajícím středem horní části. Šambrána plynule pokračuje vzhůru pod profilovanou nadokenní římsu obdobného tvaru, jako je nad oknem a s volutovitě zakončenými boky. Osu lemuje po obou stranách stejný pilastr jako u lodi. Presbytář má trojstěnný závěr, kde střední stěna je rovná a boční šikmé. Všechny mají stejné provedení a jsou jednoosé. U jednotlivých nároží jsou pilastry, přerušené bohatě profilovanou římsou, která obíhá celý závěr. Dolní úseky mají hlavici naznačenou římsami, horní pak stejné hlavice jako u lodi. Okna ve spodní úrovni stěn ukončuje segmentový oblouk, na bocích a nahoře jsou orámována profilovanou šambránou s hrotovitě rozšířenými horními rohy. Okna v horní úrovni jsou stejná jako v jižní stěně presbytáře, pod nimi je ještě vpadlé obdélné pole podobné výše jako okna. Stěnu završují stejné římsy jako na jižní straně. K úzké severní straně presbytáře, která je bez otvoru, se napojuje schodišťový přístavek – tak jako na protější straně. Obsahuje stejná okna jako na jihu, avšak zde chybí vstup. Střecha a štít jsou rovněž obdobné jako naproti, krytinou jsou dvojitě kladené bobrovky. Dolní část východního úseku severní strany lodi je zčásti řešena jinak než jižní strana. Vystupující obdélná část mezi presbytářem a připojenou věží je trojdílná, střední úsek se nachází v mírném rizalitu. Východní část se sdruženými okny je provedená stejně jako na jižní straně. Střední partie s kaplí sv. Rocha je obdobou protější kaple sv. Barbory s tím, že dole je navíc vstup, nahoře socha sv. Rocha a kaple z půdorysu kostela téměř nevybočuje. Ke vstupu vede devět kamenných stupňů, v otvoru jsou dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce s ozdobným kováním u zámku a i na druhém křídle a se zdobným madlem na obou křídlech. Nad vstupem je profilovaná římsa, doplněná nahoře i dole plastickým polem. Socha sv. Rocha zpodobňuje stojícího světce v dlouhém přepásaném šatu s dlouhými rukávy, členěného na četné záhyby a v pláštěnce s mušlemi. Pravou rukou si Roch vykasává šat a ukazováčkem směřuje k morové ráně na levém stehně, pozdvižená levá ruka drží vysokou poutnickou hůl, zakončenou křížem. Na pravém boku je zavěšen vak, za levým ramenem klobouk s širokou krempou, obrácený stranou s otvorem pro hlavu k pozorovateli. Světec má na hlavě lehce natočené k pravému rameni delší vlnité vlasy a kratší plnovous. Ústa jsou pootevřená, oči hledí dolů. Vedle Rochovy pravé nohy sedí čelně situovaný pes, který má na krku široký obojek. Jeho levá noha je pozvednutá (dává „pac“), na hlavě jsou visící delší uši. Kaple sv. Rocha má sedlovou střechu, která je u napojení na loď rozšířená. Zde je do střechy zasazena kruhová lucerna s okny osvětlujícími interiér a s členěním pilastry. Lucerna má kuželovou střechu, na jejímž vrcholu je sokl s pozlaceným křížem. V části dolní partie lodi východně od věže je podobné okno jako na protější straně, avšak s odlišným tvarováním uch šambrány. Těsně vedle věže je ještě na šířku orientovaný drobný otvor. Pultovou střechu částí po obou stranách kaple kryjí dvojitě kladené bobrovky, tak jako kapli. Ve střeše jsou dvě volská oka. Západně od věže je v severním průčelí jedna osa. V její dolní úrovni je zazděný vstupní otvor se stejným orámováním jako v kapli sv. Rocha. Severní fasáda lodi má členění obdobné jako jižní. Část navazující na presbytář je trojosá, se stejnými okny jako naproti, pouze otvory v osách druhé a třetí od východu jsou zazděné. Zazděné je i okno v krajní západní ose. Střecha lodi je rozdělená na dvě části. Západní úsek má sedlovou střechu krytou taškami. V jejím hřebeni, blízko západního štítu, je zasazená oplechovaná polygonální věžička. Vyšší dolní část věžičky je plná, v nižší horní je v každé stěně otvor zvonice. Ten je nahoře ukončen do půlkruhu, z jehož středu se otvor rozšiřuje ještě do téměř kruhového tvaru. Věžička má cibulovitou střechu, nahoře s užší polygonální částí, která má ve svých stěnách stejný otvor, jako se nachází dole. Na tuto partii je nasazená druhá cibulovitá střecha přecházející v hrotnici s dvěma makovice nad sebou a zcela nahoře s pozlaceným motivem paprsčitého slunce. Východní úsek střechy lodi a střecha presbytáře je provedeny jako tři stanové střechy za sebou v řadě - s velkým námětkem. Nejvýchodnější z nich je ukončena cibulovitou či kalichovitou částí, na níž navazuje polygonální, téměř zcela otevřená nástavba s cibulovitou střechou. Ta vrcholí hrotnicí s makovicí a pozlaceným křížkem. Obdobné hrotnice jsou i na dvou zbývajících střechách. Místo křížku je na západní střeše sluncovitý motiv a na střední pravděpodobně městský znak.