Původní objekt koupelen a cechovny na podélném půdorysu pochází z přelomu 19. a 20. století. K němu byly kolem r. 1960 při jihozápadní straně přistavěny řetízkové šatny, doplňující půdorys celého objektu do tvaru L. Při severozápadní fasádě směrem do svahu Landeku je přistavěn nízký omítaný přístavek se zvalbenou střechou. Původní objekt v režném červeném zdivu má dvě křídla, postavená kolmo k sobě a krytá sedlovými střechami, kdy křídlo orientované jihozápad – severovýchod je delší a nižší. Jihovýchodní štít vyššího křídla má výraznou architektonickou kompozici fasády s převýšeným štítem. Svislé a podélné členění fasády ve štítě přechází v ozub. Okna jsou komponovaná ve dvou patrech a šesti osách, jsou nová, vyrobená jako kopie původních, dřevěná, členěná do kříže s poutcem ve 2/3 výšky. Výrazným prvkem je kruhové okýnko ve špici, původně osazené hodinami, letopočet 1889 symetricky umístěný po stranách a nad ním hornický znak. Severovýchodní štít je jednodušší, okna jsou přeformátovaná na obdélná ležatá s přiznaným betonovým překladem. Přístavba šaten na téměř čtvercovém půdorysu kryje jihovýchodní fasádu delšího z původních křídel, přístupná zůstala část levé strany se vstupem. Budova je dvoupodlažní, krytá velmi nízkou, téměř plochou střechou, fasády, vyplňující železobetonovou nosnou konstrukci jsou zděny v červeném pohledovém zdivu. Obdélná ocelová okna nad sebou jsou na jihozápadní a jihovýchodní fasádě oddělena plochami ze skleněných cihel, severovýchodní a jihovýchodní fasády jsou členěny svislými pilíři železobetonovými a cihelnými, oddělujícími trojdílná okna.