Králíky

Králíky byly založeny jako lokační město na zeleném drnu s půdorysným schématem slezského typu – paralelní dvojice hlavních ulic, mezi nimiž je vloženo obdélné náměstí v průběhu 16. století. Tento pravidelný půdorys však v severozápadním koutě narušila výstavba luteránského kostela a na severovýchodě stavba renesančního zámku. K městu od počátku integrálně náleží i jeho „vesnická“ část, jejíž osu zástavby tvoří Kralický potok. Bez narušení se do dnešních dnů zachoval půdorys, doplněn kvalitní zástavbou hlavních ulic a zejména náměstí. Zástavba historického centra je charakteristická vesměs zděnými 2 až 3 patrovými domy, jejíž architektonický vývoj vyvrcholil ve 2. polovině 19. století, s mnohdy již renesančními jádry. Ve městě zůstaly také dochované hodnotné tradiční městské domy a stavební konstrukce včetně zajímavých detailů, které představují například cenné klasicistní kamenné portály, vyřezávané dveřní výplně nebo výzdoba fasád. Celkový obraz města dotváří dominanty chráněného území, tedy kostel sv. Michala Archanděla (původně luteránský kostel) a mimořádně hodnotný barokní poutní areál a národní kulturní památka klášter servitů s poutním chrámem Nanebevzetí Panny Marie situovaný na kopečku a propojený s městem osovou alejí s kaplemi (cca 2 km dlouhou). Nejhodnotnější částí tohoto památkově chráněného území osa kostel, Valdštejnova ulice s charakteristickými patrovými městskými domy obdobného hmotového řešení (střechy, členění fasád, funkční členění), stromová alej, směřující jihovýchodním směrem po strmém svahu Kopečku, gradující na jeho vrcholku v rozsáhlém a umělecky a architektonicky významném poutním areálu s již jmenovaného kláštera. V tomto urbanistickém členění tkví mimořádnost a jedinečnost městské památkové zóny Králíky, která neobsahuje pouze uzavřené urbánní centrum, jako u řady jiných českých měst, ale logicky a významově zahrnuje celou slavnou poutní cestu až ke klášteru a propojuje tak urbánní a krajinný charakter.