Při hlavní silnici Kasejovice – Lnáře, v extravilánu obce Kasejovice se nachází bývalý areál cihelny, ve kterém stále ještě stojí její hlavní výrobní objekt obsahující kruhovou pec. Jedná se o volně stojící zděnou (převážně cihla s fragmenty omítek) přízemní stavbu s půdním polopatrem, vystavěnou nad obdélným půdorysem orientovaným ve směru V-Z. Střecha valbová, pokrytá keramickými pálenými taškami bobrovkami na řídké laťování (tzv. korunové krytí). Ve východní třetině z hřebene vystupuje cca 25 m vysoký komín nad kruhovým půdorysem, vyzděný z režného cihelného zdiva. Původně byly v hřebeni střechy ještě dva odvětrávací sedlové vikýře situované po stranách komína. Stávající objekt je výsledkem přestavby (viz níže) a obsahuje vypalovací komory přístupné z exteriéru jedenácti manipulačními otvory, kterými se navážely vysušené cihly k výpalu. Původní kruhová pec před přístavbou obsahovala šest komor. K cihelně náleželo hliniště a větrové sušárny, které se nacházely jižním směrem, od hliniště k peci vedla ruční vlečka. Vnější líc obvodového zdiva je v úrovni přízemí (vypalovacího kanálu) eskarpový. Líc zdiva s manipulačními otvory byl původně (před přístavbou) krytý výrazně předsazeným okapem neseným dřevěnými konzolami. Předsazený okap byl později odstraněn a nahrazen pultovými střechami, které se však dodnes dochovaly jen na východní a jižní straně. Stávající pultové střechy jsou kryté deskami z vlnitého eternitu, velmi prostá konstrukce je tvořena krokvemi nesenými sloupky s vaznicí a pásky. Konstrukční řešení původního přesahu okapu se zachovalo jen ve fragmentech. Ve zdivu zůstaly zazděné betonové patky s cca čtvercovým skoseným čelem s mělkým lůžkem pro šikmou vzpěru. Na třech místech se pak dochovaly i šikmé vzpěry, které ztužují vodorovné kleštiny zazděné do obvodového zdiva a se šikmou vzpěrou spojené pomocí dřevěného kolíku či svorníkem. Na koncích vzpěr jsou volné čepy a na kleštinách volné zádlaby, patrně zde byla osazena podélná vaznice. Na bocích šikmé vzpěry, pod kleštinami, jsou vidět volné spoje s otvory pro kolík, do kterých patrně zapadaly čepy pásků, které ztužovaly předpokládanou vaznici v podélném směru. U konců kleštin ještě vidět otvory pro kolíky a na vnitřních bocích mělké pravoúhlé zádlaby, zde byly s kleštinami patrně spojeny konce krokví, které bývaly průběžné a v souvislosti s pozdější přestavbou byly odřezané. Dnes jsou krokve zakončené těsně za korunou zdiva polopatra a zapadají do ozubů v cihelném zdivu. Přidané krokve tvořící pultovou střechu jsou pouze opřeny o korunu zdiva a v podkroví o pozednici, jejich pozůstatky jsou patrné i na severní straně a dodatečně přidané pultové střechy tak byly pravděpodobně i na západní a severní straně stavby. Ostatní původní vzpěry se nedochovaly a v jejich místech jsou pouze zazděné betonové patky a nad nimi dvě na výšku obdélné kapsy pro kleštiny, místy vidět odřezané fragmenty kleštin či jejich nahnilé zbytky. Patky se nachází u cca dvou východních třetin stavby (původní kruhová pec), západní třetina patky nemá a ve zdivu jsou patrné odlišnosti (dodatečná přístavba čtyř komor). Ve spodní partii zdiva západní třetiny stavby užito velkých neopracovaných kamenů a cihelné zdivo polopatra je svislé, navazující na vnější zešikmený líc přízemí malým pravoúhlým ústupkem. U větší východní části se kamenné zdivo objevuje pouze v nízkém soklovém pásu, má odlišný charakter a zdivo polopatra na zdivo přízemí navazuje plynule (bez odskoku). Místy jsou porůznu dochovány fragmenty omítek, na půdní nadezdívce v západní části stavby však žádné stopy po omítkách nejsou. Při západním průčelí je rampa dřevěné konstrukce vedoucí k pravoúhlému otvoru v mírně ustoupené půdní nadezdívce. Otvor má trámkový překlad a trámkovou výplň, ve které jsou osazeny velmi prosté sbíjené svlakové dveře se svisle kladenými prkny, zavěšené na vnějších pásových závěsech. Přesah střechy nesou pouze šikmé vzpěry zapřené o ústupek zdiva polopatra. V severním podélném průčelí jsou celkem čtyři manipulační otvory, ve východním průčelí dva a v jižním pět otvorů. Nad manipulačním otvorem v jižní ose východního průčelí je v půdní nadezdívce na výšku obdélný otvor bez nadpraží se zešikmeným parapetem. Ještě jeden takový otvor je v půdní nadezdívce na severní straně, mezi manipulačním otvorem v první a druhé ose od východu. Manipulační otvory jsou zaklenuty kónickou valenou klenbou, vyzděnou ze dvou řad na výšku kladených vazáků. U záklenků v západní části se střídají na výšku kladené vazáky s běhouny. U otvoru v první ose od východu severního průčelí je zazdívka za lícem zdiva. Otvor v protější krajní ose severního průčelí vyskládán nasucho kladenými cihlami. Z hřebene střechy cca ve východní třetině jeho stávající délky vystupuje těleso cca 25 m vysokého kónického komína nad kruhovým půdorysem. Zdivo je velmi pečlivě provedeno vazákovou vazbou z cihel komínovek. Cca v polovině výšky dříku je prostá mírně předstupující kordonová římska vytvořená předsazením dvou vazákových řad. Pod kordonkou je vidět cihelné zdivo odlišného formátu (nižší cihly) než u zbytku komína. Hlavice je prostá, mírně se rozšiřující několika pravoúhlými předsazeními z vazby zdiva a kousek pod vrcholem opásaná kovovou obručí. Pod hlavicí se nachází ještě jedna odsazená kordonová římska vytvořená mírným přesahem jedné řady vazáků. V patě komína, při styku se středovou podélnou zdí pece, předstupují před půdorys komína přizdívky, do kterých je zaústěn průduch podlahového kanálu. V severním kanálu přiléhá přizdívka ze západní strany a v jižním z východní strany.