Kulturní dům v Zábřehu se nachází na parcele sevřené mezi ulicemi Československé armády a Postřelmovské. Stavba je vystavěna na půdorysu tvaru obdélníku, má plochou střechu a je rozdělena na rozsáhlé podzemní patro, přízemí, první patro a na provaziště vyvýšené nad střechu. Svým průčelím je otočena do ulice Československé armády. Před budovou se nachází dlážděné nádvoří s přístupovým schodištěm, vedoucím ke dvěma proskleným vstupům kulturního domu, umístěným pod visutou stříškou nesenou pěti pilíři. Většina oken má pásový charakter, na severní stěně jsou pásy oken nahrazeny řadou malých čtvercových světlíků. Celá budova byla původně omítnuta světle šedou omítkou, dnes je část omítky žlutá (průčelí a pás okolo vstupu do restaurace). Z jihovýchodní strany je po schodech přístupná malá terasa a restaurační zařízení, které je součástí objektu. Za hlavním vstupem se nachází vestibul, po jehož stranách je umístěno schodiště - pravé schodiště, které je stále opatřeno původní umělecky zpracovanou mříží, vede ke kancelářím provozovatelů; levé schodiště vede do salónku a dalších prostor v prvním patře. Foyer je rozdělen pomoci dřevěných přepážek se zrcadly. Na pravé straně se za nimi nachází šatna, na levé straně toalety a bar. Vpravo za šatnou s nachází vstup do restaurace. Ve foyer je dochována podlaha z mramorových dlaždic, dřevěné obloženi a místy také původní nábytek. Do hlavního sálu vedou tři osově umístěné vstupy. Zadní část hlediště je vyvýšena čtyřmi stupni. Sál je obložen bílými perforovanými panely a ve spodní části dřevěnými obklady. Z osvětlení tu zůstala původní pyramidová stínidla a stmívací světla. Jeviště má otočnou scénu, která již však není funkční. V patře se nacházejí kanceláře, výukové sály a malý loutkoherecký sál se zrcadlovou stěnou a s vlastní promítací místností. Potřebu nového kulturního domu rada města odsouhlasila již v roce 1960. Stavba byla nakonec objednána městským národním výborem v Zábřeze až v roce 1966 a předpokládalo se, že výstavba bude probíhat v letech 1967-1969, a to svépomocí ze sdružených prostředků a formou akcí Z. Práce nakonec probíhaly mezi lety 1967-1971. Předsedou poradního sboru pro stavbu byl Věkoslav Kedroutek, vedoucí Nové huti Klementa Gottwalda, vedoucím stavebního odboru byl Jiří Šperlich. Sál byl navržen dle typového plánu kulturního domu (osvětové zařízení klubového typu —základní typ KD s univerzálním sálem), který vypracoval studijní a typizační ústav v Praze a schválilo jej ministerstvo školství a kultury. V některých detailech byl ale upraven (zvětšení hlavního sálu, absence kotelny atd.). Vzorem byl stavitelům kulturní dům v Kroměříži. Dle plánu měla mít budova kapacitu 830 míst (při plném obsazení všech sálů a kluboven). Projektovou dokumentaci zpracoval Ing. Richter z krajského projektového ústavu v Olomouci. Na místě stavbu pravděpodobné dozoroval Ing. Hošek. Dům byl slavnostně otevřen 18. září 1971.