Předmětem památkové ochrany je budova historické vodoléčby č. p. 97. K východnímu průčelí budovy se přimyká novodobý pětiosý přízemní přístavek, ktrerý dosahuje hloubky jedné okenní osy. Architektonické členění stěn je přizpůsobeno členění stěn přízemí původních částí budovy. K severnímu bočnímu průčelí přiléhá dvouosý novodobý přístavek, který obsahuje sociální zařízemí. Jedná se o volně stojící budovu založenou na půdoryse příčně orientovaného obdélníku. Budova je postavena na mírném svahu, takže je částečně jednopatrová a částečně dvoupatrová. Hlavní průčelí je desetiosé a užší boční průčelí je pětisoé (jižní průčelí), resp. čtyřosé (severní průčelí). Členění zadní fasády je asymetrické. Okna přízemí jsou zasazena za lícem zdiva a lemována jsou plastickými šambránami, natřenými hladkou omítkou bílé barvy. Zbývající plocha zdi je opatřena strukturovanou omítkou v okrové barvě. Od prvního patra je přízemí odděleno kordonovou římsou. Okna prvního patra jsou obdélná, opatřena jsou rovnou parapetní římsou a segmentovou, dekorativně do obloučků vykrajovanou římsou nadokení, která je natřena červenou a žlutou barvou. Plocha parapetů oken je zdobena dekorativní výplní ve tvaru obdélníka s vepsaným lichoběžníkem s konkávně vybranými stranami. Plocha lichoběžníku je omítnuta hladce a okolní plochy mají strukturovanou omítku. Záklenky oken jsou lemovány úseky dvoudílné kordonové římsy. Na ústřední ose jižní boční fasády je na místo okna ponechána plná zeď, na které je umístěn nápis L. P. 1902 // VODOLÉČEBNÝ ÚSTAV//. Druhé patro je v pravidelných intervalech tvořeno hrázděným zdivem a dosedá na něj střecha s lomenicovými motivy. Západní fasáda budovy je celá tvořena hrázděným zdivem. Jednopatrový přístavek při jihozápadním nároží je zřejmě pozůstatkem budovy původního mlýny. materiál: cihelné zdivo, hladká omítka bílé barvy, strukturovaná omítka okrové barvy; dřevo, nátěr červené a žluté barvy krytina: měděný plech