Přízemí je obkládáno leštěnou černou a šedou žulou. V ose je široké obdélné okno dělené na celkem šest menších tabulí, z nich tři horní uvnitř ještě dělené na síť drobných tabulek, v obou krajních větších herních tabulích dominuje uprostřed tvar mandorly, který je ovšem značně schematizovaný, z lomených linií. Podobné je členění v užším, ale stejně vysokém oknu nalevo (to je členěno do 2 velkých tabulek, drobně prečleněna je pouze horní z nich) a také u dveří vpravo s broušenými skly, kde je ve skle nahoře zlatý nápis „No 43“. Nade dveřmi v železném, půdorysně obdélném rámu jsou tři lucerničky v čelní stěně, dole s větším počtem drobných žárovek. Od 1. patra výše je široký střední rizalit v šíři 4 okenních os, čtyřpatrový, přesahující boční úseky ještě o patro. Stěnu člení pilastry vysokého řádu, nahoře v místě hlavic a vlysu a oválnými a kruhovými zrcadly. Okna jsou prostá obdélná, uvnitř trojdílná. Boční ustupující úseky jsou dvouosé, okna jsou prostá, obdélná, ve všech etážích opatřena balkonem s plným zábradlím. Balkony s obdélným půdorysem jsou v 1. patře zaobleny. Výrazně je vyložená korunní římsa, která přetíná rizalit, který tuto římsu přerůstá ještě o jediné patro. Na rizalitu je mohutný štít v podstatě segmentového tvaru (na způsob štítů J. L. Hildebrandta), uvnitř se segmentovým oknem s paralelní římskou, dolů stočenou do volut a velmi výrazně vyloženou. Boční menši vikýřky jsou završeny římsou, která je velice prostá a je vzhůru vylomená.