Lázeňský dům čp. 75, zvaný Zlatá harfa, je součástí komplexu dvanácti lázeňských objektů, doplněných kotelnou, krytým dvorem a parkem, dnes nazývaného Beethoven. Jde o dvoupatrový zděný řadový dům na půdorysu tvaru písmene L, zasazený do terénu. Jihovýchodní (uliční) průčelí hlavního křídla je devítiosé, zvýrazněná vstupní osa je situována asymetricky – do osy třetí zleva. Jsou zde široké novodobé dřevěné dveře rámové konstrukce, s proskleným světlíkem, zakončeným segmentovým obloukem. Vstupní otvor lemuje bosáž – po stranách pásová, nahoře s vyznačenými klenáky. Bosáž začíná dole nad soklem, který chrání dolní část fasády. Ve zbývajících osách přízemí jsou prodloužená okna ve špaletě, která dnes sahají až do soklu (jde o novodobou úpravu). Jsou dvoukřídlá, s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní větrací částí. Otvory lemuje po stranách a nahoře jednoduchá šambrána. První patro odděluje profilovaná římsa, nad kterou se nachází průběžná lizéna (úseky pod okny mírně vystupují). Osa třetí zleva (nad vstupem) je v prvním a druhém patře umístěna v jen lehce předstupujícím rizalitu. V prvním patře je zde sdružené okno, tvořené dvěma dvoukřídlými okny ve špaletě, s poutcem oddělenou dvoukřídlou horní částí. Po stranách a nahoře lemuje okna šambrána se zvýrazněnými patkami. Nad oknem je společná nadokenní římsa, nesená dvěma drobnými volutovitými konzolkami. Římsa se zvedá do dvou symetricky umístěných půlkruhových oblouků. Pod oknem je vystouplé parapetní pole se zvýrazněným okrajem. V ostatních osách jsou stejná okna, jako výše popsaná, v obdobné šambráně (nesdružená). Přes celou šíři průčelí vede průběžná parapetní římsa, která se pod okny zalamuje. Nad okny je profilovaná římsa, pole mezi ní a okenní šambránou lehce vystupuje. Vystouplé je i parapetní pole, po jehož stranách je vždy volutovitá konzola, podpírající parapetní římsu. Druhé patro odděluje profilovaná římsa. I v něm je v ose třetí zleva sdružené okno. Obě jeho části jsou dvoukřídlé, s poutcem oddělenou horní větrací částí, umístěné ve špaletě. Boky a hořejšek otvorů mají orámování z profilované šambrány, pod oknem je profilovaná římsa. Parapetní pole je uvnitř plasticky lemované, dole probíhá vodorovná lizéna. Po obou stranách této osy jsou pilastry s vysokou soklovou patkou, zdobenou na přední straně plastickým obdélným polem s dovnitř vykrojenými rohy – lizéna z parapetního pole se na nich zalamuje, stejně jako podokenní římsa. Pilastry mají římsovou hlavici, která podpírá profilovanou římsu, probíhající po celé šíři fasády a nad touto osou se zalamující. Zcela ve vrcholu fasády je pak nad tímto sdruženým oknem vystupující pole. Okna v ostatních osách jsou opět stejná, včetně šambrány (nesdružená), dole mají profilovanou parapetní římsu. V této úrovni se mezi okny na průčelí nachází vodorovná lizéna. Pod okny je plasticky vymezené parapetní pole. Mezi vstupem a oknem vlevo od něj je na fasádě umístěná deska, upomínající na pobyt Ludwiga van Beethovena v tomto domě (nahoře je reliéfní busta umělce, pod ní text: „ZDE ŽIL A TVOŘIL / ROKU 1811 / LUDWIG VAN / BEETHOVEN“). Vzhledem k tomu, že na obou stranách se napojující objekty (na severovýchodě lázeňský dům čp. 76, zvaný Zlatá studna a na jihozápadě lázeňský dům čp. 74, zvaný Zlatý pelikán), jsou nižší, jsou viditelné části severovýchodní a jihozápadní stěny domu. Jsou prosté, bez členění a otvorů a zakončuje je trojúhelný štít. Dvorní fasáda hlavního křídla i o něco nižšího bočního křídla, připojeného u západního nároží, jsou jednoduché, členěné okenními otvory a vstupem. Severozápadní průčelí hlavního křídla zakrývá u severního nároží novodobý přístavek, jehož cihlové zdivo střídají velké prosklené plochy. Viditelná část je tříosá, se střední osou ve schodišťovém rizalitu. Boční křídlo má severozápadní stěnu ukončenou trojúhelným štítem. Hlavní křídlo má střechu sedlovou, boční křídlo pak pultovou.