Jedná se o výškový objekt šestibokého půdorysu, kónicky se zužující směrem nahoru, horní část s vodárenskou nádrží rozšířená oproti podnoži na kruhový půdorys. Výška majáku je 43 cm. Objekt má jedno podzemní podlaží a osm nadzemních. Přízemí tvoří rozšířenou podnož objektu o vnější délce každé strany o šest metrů. Přízemí od patra odděluje výrazná zdola vyklenutá římsa. Směrem vzhůru se objekt zužuje až do pátého nadzemního podlaží, kde délka každé strany půdorysu je čtyři metry. Na pětipodlažní dřík majáku je posazena v šestém podlaží kruhová rozšířená část s vodárenskou nádrží o průměru půdorysu devět metrů. V sedmém nadzemním podlaží o průměru půdorysu 10,8 m všetně římsy se nachází ochoz ukonšený jednoduchým tyčovým zábradlím. Obestavěný půdorys sedmého a osmého podlaží se zmenšuje na průměr 6,6 m. V devátém nadzemním podlaží na terase o průměru čtyři metry je umístěn reflektor. Maják navrhl Ing.arch Otakar Novotný. Autor počátkem dvacátého století vedle Kotěry, Janáka, Gočára nebo Zascheho patřil mezi vedoucí postavy architektonického dění u nás. Do tohoto období spadá i architektonický návrh na objekt majáku z roku 1927. Autorem čtyř plastik s leteckou tematikou umístěných na plášti vodárenské nádrže je akademický sochař Jan Lauda. Vodárenská věž se světelným majákem byla uvedena do provozu v roce 1928, kdy byl ředitelem civilního letiště ve Kbelích Ing. B. Trnka.