Loukov

Ves středověkého původu, ležící na plochém návrší na pravém břehu Jizery, vysazená zřejmě klášterem Hradiště nad Jizerou, ke kterému patřila až do válek husitských. Roku 1352 se zde připomíná kostel. Dochovaný urbanistický rozvrh vesnice je jediným pozůstatkem její středověké zástavby. Úzkou obdélnou lehce nepravidelnou náves vymezují usedlosti s nepravidelně obdélnými dvory s trojstrannou zástavbou na středověkých parcelách vymezených kamennými zdmi. Tvoří je převážně roubené domy s přízemní světnicí a hospodářskou patrovou částí přístupnou z pavlače, roubené špýchary a další hospodářské objekty různého stáří. Tato zástavba, v několika případech přesně datovaná, pochází převážně z 2. poloviny 18. až počátku 19. století. V 17. století vznikla severně od středověké návsi nepravidelně rozvržená zástavba chalupnického charakteru, tvořená dnes převážně přízemními roubenými domky z přelomu 18. a 19. století i mladšími objekty. Řada objektů byla v minulosti narušena nevhodnými úpravami a přestavbami, přesto si však vesnice do značné míry uchovala svůj původní charakter a množství památek lidové architektury.