Kamenný objekt kulturní krajiny nazývaný Vápenice je situovaný jižně od obce Březník v lese na hřebeni nad levým břehem řeky Oslavy. Pavilon byl součástí rozlehlé honitby loveckého zámečku na Vlčím Kopci (r. č. ÚSKP 14727/7-2785), který byl vystavěn pravděpodobně podle návrhu architekta Josefa Kornhäusela. Zámeček nechal postavit v roce 1830 majitel náměšťského panství Jindřich Vilém Haugwitz na pravém břehu Oslavy. Následně vznikl rozlehlý krajinný areál s jasnou stavební koncepcí zahrnující také rozhlednu Babylón u Kramolína (r. č. ÚSKP 23885/7-2786) a vyhlídkový gloriet u Sedlce (r. č. ÚSKP 21930/7-3044). Lovecký pavilon Vápenice se stal součástí takto vzniklého areálu kulturní krajiny pravděpodobně o něco později. Lze předpokládat, že z terasy zámečku byla vyhlídka na objekt Vápenice ležící na protějším břehu, protože ještě na počátku 20. století byl zámeček z návrší u Vápenice dobře viditelný. Dnes výhledu brání vzrostlá zeleň. Obora kolem Vápenice tehdy sloužila pro chov převážně černé zvěře. Přízemní stavba na obdélném půdorysu díky své výšce cca 6–7 m a mohutnému kamennému zdivu působí v lesním porostu poměrně robustně. Objekt se otvírá k západu dvěma vysokými zaklenutými vstupy. Tyto jediné otvory v kamenném zdivu umožňovaly vjet lovcům na koni až dovnitř do prostoru vymezeného obvodovými zdmi, kde se věšela ulovená zvěř. Vápenice sloužila zároveň k odpočinku a občerstvení lovců. Byla zde i krásná vyhlídka na zámeček na Vlčím Kopci (dnes zarostlá). Výrazným architektonickým zdobným prvkem stavby je mohutná korunní římsa vyskládaná ve spodní části z lámaného krystalického vápence kladeného diagonálně. Obdobně byla zdůrazněna i zaklenutá ostění vstupů (ostění dnes dochovaná pouze torzálně). Tento způsob zdění nalezneme jak v areálu na Vlčím kopci, tak v zámeckém parku v Jinošově. Vápenec byl lámán v nedaleké kralické oboře a jeho použití dalo stavbě svůj název. Vnější i vnitřní omítky se dochovaly pouze fragmentárně, proto je dobře patrné precizně vyskládané kamenné obvodové zdivo doplněné v západním průčelí o opěrné zídky (opěráky či křídla) původně vyzděné rovněž z diagonálně kladeného vápence. Objekt ukončovala šindelová stanová střecha s věžičkou, v níž visel zvon. Střecha byla zničena při požáru v roce 1980, následně nedošlo ani k provizornímu zakrytí a od té doby zůstala Vápenice bez střechy.