Na pětistupňové podnoži čtvercového půdorysu je umístěn čtyřboký sokl, profilovaná širší patka přechází v užší střední hranol nesoucí vyloženou profilovanou římsu. Pohledové strany středního hranolu soklu jsou opatřeny reliéfně provedenými oválnými kartušemi lemovanými bohatým vegetabilním dekorem, původně s rytými nápisy (dnes jsou zcela nečitelné). Vysoký hladký sloup s čtvercovým plintem a kompozitní hlavicí, dekorovanou mohutnými oválnými kartušemi s rolverkem, střídanými andílčími hlavičkami, vynáší sousoší Panny Marie s dítětem. Madona stojí na zemském glóbu obtočeném mohutným hadem. Je oděná v dlouhé roucho, jehož drapérie je bohatě zřasena. Hlavu má překrytu rouškou, kolem hlavy má kovový věnec z dvanácti hvězd. Levicí objímá postavu dítěte Ježíše, sedící na jejím levém předloktí a natočenou čelem k divákovi. Ježíšek oběma rukama drží latinský kříž. Maria si pravou rukou rozvírá roucho a odhaluje tak své pravé ňadro - je zde tak vyjádřen láskyplný vztah Matky Boží k dítěti v motivu kojení. Ikonografie starobrněnského mariánského sloupu využívá spojení Immaculaty, Panny Marie Nanebevzaté a Panny Marie kojící (Virgo lactans). Je zajímavou okolností, že totéž méně obvyklé ikonografické spojení se objevuje také na morovém mariánském sloupu na náměstí Svobody v Brně. Oba sloupy vznikaly téměř současně, počátkem 80. let 17. století, v souvislosti s morovou vlnou, která městem prošla roku 1679.