Prostory márnice a obřadních místností z období ghetta, se nacházejí v jižním úseku prstence barokního bastionového opevnění prostoru tzv. Hlavní pevnosti, a to jednak v kasematních prostorách reduitu ravelinu č. 16, jednak v samotném ravelinu č. 16 (tento pevnostní prvek se nachází za mostem, vedoucím přes příkop, v místě bývalé Bohušovické brány). Márnice, se nachází v kasematních prostorách jihozápadního líce ravelinu. Vstupuje se do nich klesající, ve spodní části mírně dvakrát vlevo zalomenou valeně zaklenutou, hladce omítnutou chodbou s cihelnou dlažbou, jejíž plocha je narušena dvojicí souběžných betonových pásů, určených snad „původně“ pro pojíždění s vozíky s mrtvými. Z konce chodby se vstupuje do čtveřice za sebou řazených protáhle obdélných prostor, určených pro provoz márnice. Valeně zaklenuté kasematy jsou mezi sebou komunikačně propojeny osově umístěnými vstupy v podélných dělících zdech. Prostory jsou vyzděny z pálených cihel pevnostního formátu, pouze čelní stěny jsou hladce omítnuté. První z kasemat (od přístupové chodby) má cihelnou podlahu ze starých naplocho položených cihel obdélného formátu a při vstupu z chodby podlahou probíhá z cihel vyskládaný „odvodňovací“ kanálek. Druhá kasemata má z části cihelnou (staré cihly) a z části starou velkoformátovou kamennou (pískovcovou) dlažbu. Podél dělící stěny s první prostorou opět probíhá cihelný kanálek. Stejně tak z části cihelnou a z části pískovcovou dlažbu má podlaha třetí kasematy. Čtvrtá kasemata, prostora bývalé marnice, od přístupové chodby je opatřena cihelnou dlažbou. Obřadní místnosti se pak nacházejí v západním boku reduitu ravelinu č. 16. Jedná se opět o dvojici původních, vedle sebe řazených kasemat, se samostatnými vstupy z východní strany. Vstupy jsou vymezeny rozměrnými půlkruhově ukončenými pískovcovými, bíle natřenými portály s jednoduchými náběžními římsami a lichoběžnými klenáky ve vrcholu. Otvory jsou vyplněny zcela novodobými dřevěnými rámy s průsvitnými plastovými deskami, uzavíratelné jsou rovněž zcela novodobými dvoukřídlými dřevěnými vraty. Severní kasemata byla určena za křesťanskou a jižní za židovskou obřadní místnost. Jedná se o identické, půdorysně protáhle obdélné, hladce omítnuté prostory s valenými klenbami. Podlahy obou místností jsou pokryty starými velkoformátovými pískovcovými dlaždicemi. Jižně od vstupů na vnitřním průčelí jihozápadního líce reduitu je umístěna naležato obdélná pamětní bronzová deska s nápisem vyvedeným v pěti jazycích – češtině, ruštině, francouzštině, angličtině a němčině. Nápis zní: „ MÁRNICE – A OBŘADNÍ MÍSTNOSTI – ZDE BYLA V DOBĚ OKUPACE - MÁRNICE TEREZÍNSKÉHO – TÁBORA. ZE 160 TISÍC – VĚZŇŮ, KTEŘÍ PROŠLI - TÁBOREM, ZAHYNULO JICH – PŘÍMO V TEREZÍNĚ PŘES - 35 TISÍC. DALŠÍCH TÉMĚŘ - 84 TISÍC ZAHYNULO – V JINÝCH – KONCENTRAČNÍCH – TÁBORECH.“