městská spořitelna (dnes Komerční banka a.s.)

Podsklepená patrová budova ze železobetonové konstrukce, po stranách zčásti vylehčená hranolovými i zaoblenými pilíři, je v přízemí obložena červenohnědou leštěnou morašickou žulou, na rozdíl od patra, které muselo být na přání památkového úřadu opatřeno jemnozrnnou omítkou. Samotný architekt považoval kutnohorskou spořitelnu (spolu s rokycanskou stavbou) za své nejzdařilejší dílo tohoto typu, neboť zde mohl naplno rozvinout svůj názor na nejvhodnější dispoziční řešení. Zdejší ojedinělý funkcionalistický interiér, promyšlený do nejmenších podrobností, zpřístupňovaly tři různé vstupy – hlavní vstup, vchod pro úředníky v zadní části budovy a vedlejší vchod vedle vestibulu ke schodišti, zasedací síni a k bytům, z něhož vedl vstup střežený domovníkem pro klientelu, která nechtěla být pozorována. Prostory zajišťovalo moderní technické zařízení. Vkladní knížky a jiné dokumenty dopravoval pásový transportér se dvěmi výhybkami, takže zmáčknutím příslušného tlačítka se dovezly buď do kontrolního oddělení anebo do účetního sektoru. Zavedena byla již tehdy elektrická návěsní čísla pro přivolávání klientů. Pokladny zakrývaly kovové stěny zasklené neprůhledným sklem, aby klient s pokladníkem nemohl být pozorován. Všechny východy z úřední části měly fixovací zařízení, aby v případě nebezpečí mohl jakýkoliv úředník zmáčknutím tlačítka uzavřít dveře. Trezor a sejfy chránilo velmi účinné signalizační zařízení. Všude v interiéru bylo použito kvalitních a hodnotných materiálů – mimo jiné ve vestibulu mramor Napoleon a v předsálí a ve dvoraně mramor Calaeata. Vnější stěna předsíně byla osazena ozdobnou vitrají podle návrhu Václava Fialy, který podobnou prosklenou stěnu vytvořil také pro novostavbu kutnohorského divadla. Zatímco interiéry spořitelny se stylovým vnitřním zařízením poznamenala necitlivá modernizace v roce 1993, exteriér se dochoval z velké části v původním stavu s hodnotnými funkcionalistickými detaily (s výjimkou zvýšení bočního křídla do Veselského ulice v roce 1960 podle projektu stavebního oddělení Okresního podniku služeb).