V letech 1900-01 byl vybudován Národní dům vyprojektován stavitelem Josefem Křelinou, který sloužil tanečním zábavám, koncertům i politickým shromážděním. V roce 1930 byla v těsné blízkosti postavena sokolovna a tak se Národní dům stal prostorem sloužícím výhradně pro divadelní účely. V roce 1959 byla modernizována vstupní hala a následně v letech 1960-61 byl vybudován kabinový blok a provedena rekonstrukce jeviště. Motivací byla nejen modernizace, ale také navýšení kapacity divadla, nicméně záhy se ukázalo, že úpravy byly ve vztahu k rychle expandující populaci města nedostačující. Následně bylo rozhodnuto, že celá stavba, vnímána v té době jako zastaralá a bez architektonicko-historických hodnot, bude radikálně přestavěna z důvodu stále vzrůstajících požadavků na rozšíření kapacit divadelního prostoru. První studie přestavby vznikly v říjnu 1970 pod vedením Ing. arch. Zdeňka Skály, zodp. projektant Ing. Dr. Techn. Lubora Laciny z Architektonicko výtvarného ateliéru v Jihlavě (Obránců mírů 41). Investorem byl Jednotný klub pracujících Žďas. Stavební povolení bylo vydáno v roce 1976, kolaudace stavby v roce 1981.