1) východní úsek 2) severní úsek 3) západní úsek 4) jižní úsek Z původního fortifikačního městského systému zachovány čtyři úseky vnitřního pásu snížené městské hradby zesílené hranolovými věžemi či jejich fragmenty. Město Tachov založeno lokátorem Přemysla Otakara II. v 70. l. 13. stol. na šachovnicovém půdorysu. Prvně uváděno v r. 1285. Vznik ohrazení asi již kolem r. 1300. Hrazená plocha 5,7 ha řadila Tachov mezi nejmenší královská města. Nepravidelný kruhový půdorys města uzavírala nejméně 8-10 m vysoká a 140-150 cm silná hradební zeď doplněná po obvodu 26 hranolovými věžemi, vše z lomového kamene. Hradby byly bez dřevěných ochozů pouze s pultovou stříškou, věže do města otevřené s minimálním podílem dřevěných konstrukcí. Každá věž byla samostatným obraným prvkem, vzájemně propojeným úzkou uličkou při vnitřním obvodu hradeb. Vnitřní pás hradeb s baštami doplňoval vnější hluboký příkop o šířce 43-45 m, s valem a patrně i parkánovou zdí. Z jihu a západu protékal příkopem mlýnský náhon a z jihu opevnění doplňovala řeka Mže. Vstup do města třemi branami. Na severu Horní, či Horskou, bránou ve vyústění dnešní Husitské ulice, zbořena v r. 1871. Na jihu v prostoru ulice B. Němcové Dolní, či Špitálská brána zbořená v l. 1864-1865. V závěru dnešní Rokycanovy ulice Zámecká bána, zbořená jako první snad již na konci 18. stol. Všechny brány doplněny koridory předbraní. V 19. stol na západě proražena Nová brána směrem do ulice Prokopa Velikého a dříve na severovýchodě proražena tzv. Psí branka k bývalému hřbitovu při kostele sv. Václava. V průběhu 19. stol. odstraněny některé části hradeb, některé věže a zasypány příkopy. Od 70. l. 20. stol. probíhá postupná oprava.