Jednoduchá halová stavba 60 x 47 m, s pěti podlažími na severní straně. Na východní straně, ve svahu, navazuje hala tělocvičny pro vrcholovou gymnastiku. Architektonický výraz plaveckého stadionu určují především přiznaná příhradová konstrukce střechy s válcovým vydutím viditelným na čelní straně budovy (navrženo Ferdinandem Ledererem), prosklené fasády kontrastující s plnými nárožími či do fasády propsaná šikmina divácké tribuny. Zajímavé je rovněž zasazení stavby do terénu se systémem průběžných teras. Krytá hala plaveckého bazénu je členěna do tří výškových úrovní. Hlavní vstup (na ocelových krakorcích na severní fasádě je vyložena konstrukce tenké skořepinové lomenice tvořící markýzu nad hlavním vchodem) je z vyvýšené terasy přímo do ústřední haly ve 2. N.P. s přístupem k převlékárnám a bufetu (s průhledem na bazén o rozměrech 50 x 21 m). Tribuna (1200 diváků) je přístupná po schodech nahoru, v nižším podlaží se nachází malý bazén pro neplavce (8 x 16 m), administrativní a technické zázemí. Vstup v jižním průčelí původně propojoval budovu bazénu se sousedním objektem gymnastické tělocvičny a měl sloužit i k propojení nerealizovaných letních lázní. Konstrukčně je stavba založena na částečně vyzdívaném železobetonovém skeletu, střecha je tvořena příhradovou konstrukcí položené na ŽB zdi za tribunami a monolitickém ŽB rámu v opačných rozích. Fasáda má v jižním a západním průčelí prosklené stěny tvořené ze skleněných dílců – copylitu. Sklo je v rastru ocelových rámů s hliníkovými lištami. V okenním pásu nade dveřmi je každé čtvrté okno otevíravé. Zděné části fasády jsou opatřeny bílou břízolitovou omítkou a částečně obkladem cihelnými pásky.