Osmipodlažní deska s pobytově navrženou střešní terasou a odtud s přímým vstupem do jídelny v posledním patře tvoří administrativní a původně výukovou část objektu. V přízemí je kromě provozních místností převýšená vstupní hala se schodištěm na galerii v prvním patře, s velkou nástěnnou dřevěnou intarzií od Pavla Navrátila a Zdeňka Macháčka, zasedací sál pro 100 osob a nástupní prostor včetně příslušenství k velkému přednáškovému sálu. Balkón nad hlavním vchodem administrativní části, nesený ocelovou konstrukcí, je současně markýzou nad nástupním schodištěm. Protiváhu pravoúhlých linií vstupní části s lávkou přes ozeleněný anglický dvorek tvoří na jihozápadní straně štíhlý zploštělý válec bočního, v zaoblení copilitovou stěnou prosvětleného schodiště. Odsazené válcové hmoty obsahují ve vyšší části přednáškový sál s původní kapacitou 270 míst, se samostatným vstupem, v nižším válci je zázemí pro účinkující a společenský salonek. Architektura budovy formálně navazuje na modernistické tradice a zásady Le Corbusiera: konstrukční skelet, i když zde málo využitý pro otevření vnitřních prostor, volné průčelí se zavěšenou fasádou, střešní pobytová terasa. Nosná konstrukce sloupů je odhalena na fasádě v prvních dvou podlažích, zelení osázený anglický dvorek prosvětlující místnosti suterénního soklu podporuje výsledný dojem domu na sloupech.