mlýn

Katalogové číslo

1022614530_0001

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Litoměřice

Obec

Chodovlice

Část obce

Chodovlice

Katastrální uzemí

Chodovlice

Adresa

• Chodovlice, č.p. 45

Typ

mlýn

Kategorie

objekt

Zpřístupnění objektu

ne

Sloh

baroko; historismus

Vznik

okolo 1620

Specializace

industriální dědictví

Tematické okruhy

Anotace

Dvoupatrová zděná stavba se zadní třípatrovou technickou částí. Hladká průčelí zdobí nárožní bosáže, okna a vstupy segmentové. Místnosti plochostropé či se zrcadlovými klenbami do pasů. V mlýnici replika uměleckého složení poháněné kolem a elektromotorem

Dějiny

Původní Lucký mlýn se dostal do rodu současného vlastníka koupí Jana Šaška od Jiřského kláštera asi někdy v květnu roku 1726 za 350 kop míšeňských, jak stvrzuje zápisem v pozemkové knize Isidora Konstancie Roudnická z Březnic z boží milosti kněžna a abatyše kláštera svatého Jiří na hradě Pražském 1. června r. 1726. Před tím měl Jan Šašek mlýn přes 30 let v nájmu. Současný mlýn byl postaven asi v 1. polovině 19. století na místě mlýna původního, nebo vznikl jeho radikální přestavbou. Menší úpravy byly provedeny v 1. pol. 20. stol. a poslední oprava po restituci v letech 1995 – 2000. Mlýnská technologie pochází z doby asi od poloviny 19. stol. až do poloviny 20. stol.

Popis

Lucký mlýn čp. 45 je z části patrová a z části dvoupatrová, v technologické části podsklepená, zděná hladce omítnutá stavba postavená na obdélném půdorysu pod sedlovou střechou krytou pálenými esovkami, s dvěma přístavky pod pultovými stříškami s raženými taškami na severní straně. Průčelí mají krom soklu a bohatě profilované korunní římsy nad 1. patrem jednoduchou římsu nad 2. patrem, profilovanou kordonovou římsu nad přízemím a profilovanou bankálovou římsu pod okny 1. patra. Na nárožích je dům opatřen bosáží, v přízemí zarovnanou do lisén, v patře napodobuje armování. Mlýn má dnes architektonické články natřeny bíle a plochy okrem.

Hlavní jižní vstupní průčelí je šestiosé, přičemž čtvrtá až šestá osa patří dvoupatrové tech-nologické části. Ve čtvrté ose v přízemí je hlavní vchod se segmentovými dvoukřídlými asymetric-kými levými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi o šesti výplních, asi z 2. pol. 19. stol., osazenými v jednoduchém ostění opatřeném shrnovací mříží. Nad ním je dnes železobetonový balkon s ocelovým zábradlím, který sloužil k nakládání a vykládání mouky a obilí. Vedou na něj dvoupravé ven otvíravé rámové dveře o šesti výplních (z nichž ty horní jsou zaskleny a opatřeny mřížemi), asi z doby kolem r. 1900. Okna, tak jako převážně na celém objektu, jsou segmentová dvojitá ven a dovnitř otvíravá buď čtyřkřídlá čtyřtabulková z doby kol. r. 1900, nebo dvoukřídlá šestitabulková z doby kol. r. 2000, osazená v jednoduchých šambránách v líci fasády. Pouze okna 2. patra, nad hl. římsou jsou zhruba čtvercová jednoduchá dovnitř otvíravá ve špaletě osazená.

Západní boční štítové průčelí je včetně štítu tříosé, přičemž v prostřední ose jsou okna sle-pá a v patře jsou vnější okna nahrazena dvoukřídlými žaluziemi. Lichoběžníkový štít má úzký „lisénový“ rám. Nad štítem má střecha malou polovalbičku, jíž prostupuje nízký dvouprůduchový tahový komín postavený v líci fasády.

Východní boční štítové průčelí je včetně štítu dvouosé, s tím, že štít má ještě jedno okno ve vrcholu. Pod korunní římsou je mezi okny 1. patra zavěšen obdélný dřevěný holubník a mezi okny v přízemí je osazena pískovcová deska, která má v ozdobném lemu: „A“ a za ním na zaraženém železe pravděpodobně: „J S 1843“.

Severní dvorní průčelí je šestiosé, přičemž první osu v přízemí a v 1. patře zabírá ke mlýnu přista-věný výměnek, ve druhé ose je okno i v suterénu, to je trojdílné zamřížované a směřuje do snížené části dvora před výměnkem. Mezi okny ve druhé a čtvrté ose v přízemí jsou ke mlýnu a k sobě přistavěny dva přístavky, které krom malých okének mají i dveře ke kterým vede ze dvora před-stupující schodiště o osmi stupních. Ve čtvrté až šesté ose v patře jsou vnější okna nahrazena dvoukřídlými žaluziemi.

Popis památkové hodnoty

Jedná se o mimořádně zachovaný celistvý areál mlýna z 19. století. Kromě hmoty budov se zachovaly také některé původní konstrukce, detaily interiérů a celé technologické vybavení mlýna.