Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 460 – 480 m na zalesněném návrší mezi Vltavou a Sobním potokem, Vltava je od lokality vzdálena 800 m. Pohřebiště má tvar nepravidelného oválu s delší osou ve směru S – J. V současné době se zde nachází 78 mohyl, přičemž jejich původní počet mohl být vzhledem k prokázanému rozebírání mohylových násypů ještě větší. Většina mohyl má průměr 5 – 11 m a výšku od 0,4 do 1 m, několik velkých mohyl dosahuje výšky až 1,5, jejich průměr se pak pohybuje od 10 do 18 m. Archeologické výzkumy a nálezy První zprávy o nálezech z mohyl v lese „Kopcová“ se objevují ve druhé polovině 19. století, kdy byl z mohyl vybírán kámen na stavbu domů a cest v okolních vesnicích. Roku 1895 byly při rozebírání mohyl nalezeny bronzové náramky, jehlice, dýka a keramický koflík. Tři spirálovité tutuli, jeden plechový tutulus a dva spirálovité náramky ze starší doby bronzové pocházejí z mohyly, kterou v roce 1913 rozebíral V. Koubek z Hostů. Zprávy o nálezech z mohyl přivedly na lokalitu strážmistra J. Buriana, jenž v letech 1921 – 1922 prokopal několik mohyl a nálezy z nich věnoval do bechyňského a českobudějovického muzea. První odborně vedený výzkum, během něhož zde byly prozkoumány tři mohyly, proběhl na lokalitě v roce 1940 pod vedením dr. B. Svobody z Národního muzea v Praze. První mohyla v trati „Na pláni“ se skládala z kamenného pláště a hlinitého násypu, ve kterém byly zjištěny tři komplikované stavby vybudované zřejmě na úrovni původního terénu. Byly tvořeny dřevěnou trámovou konstrukcí kruhovitě obloženou kameny, ze které se zachovaly šikmo zapuštěné zuhelnatělé trámy. Pod touto konstrukcí byly nalezeny asi tři hroby. Z hrobu I se dochovaly zbytky dlouhých kostí, v jejichž blízkosti ležely dva spirálovité náramky, proužek bronzového plechu se zavinutými konci a vybíjenými body na okrajích, jehlice s jetelovitou hlavicí a zlatá kličkovitá záušnice. Pouze na základě rozložení dalších nálezů se předpokládá existence hrobů II a III. Hrob II obsahoval jehlici se svisle stočenou hlavicí, spirálovitý náramek a subtilní náramek se zúženými konci, hrob III pak jehlici se svisle stočenou hlavicí a zahnutou jehlou a masivní náramek z kruhové tyčinky. Kromě těchto nálezů pochází z pláště mohyly a vnitřních konstrukcí mísa na nožce, koflík s páskovým ouškem a střepy z dalších nádob. Druhá prozkoumaná mohyla obsahovala vnitřní kamennou konstrukci, nalezeny v ní byly zlomky nádob a uhlíky. Ze třetí mohyly pocházejí bronzový náramek, spirálovitý prsten, tři keramické nádoby a uhlíky. První z mohyl vznikla již ve starší době bronzové, obě další ve střední době bronzové. Uložení nálezů Národní muzeum v Praze (i.č. 58 897–58 913, 83 456 – 83 458, 83 464, 83 469–83 477), Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (i.č. J.I. 114/6-7, J.II. 178, 182 a-i, m-n, 183 a-c, 184 a-i, 188 a-b, 195-198, 217-221), Muzeum keramiky v Bechyni (i.č. 2436–2439, 2440, 2454, 2457–2458, 2462–2463, 2479), Městské muzeum v Týně nad Vltavou (i.č. 2057–2107, 3251, staré i.č. 353)