Mohylové pohřebiště ležící v nadmořské výšce 478 – 482 m je situováno na temeni návrší nad údolím potoka Soudná strouha. Do dnešní doby se zde dochovalo 91 mohyl, přičemž jejich původní počet byl zřejmě o něco vyšší, neboť část mohyl byla zničena lesní cestou na jižním okraji pohřebiště. Většina mohyl – hlavně ve střední a jižní části pohřebiště - je uspořádána do pravidelných řad probíhajících v západovýchodním směru, které jsou dlouhé i více než 100 m a skládají se až z 15 mohyl. Některé z nich byly vybudovány v těsné blízkosti u sebe, takže jejich násypy splynuly v podlouhlé lineární útvary. Ve střední a J části pohřebiště se nacházejí spíše menší mohyly o průměru 2 – 8 m a výšce 0,5 až 1,5 m, v jeho S části se vyskytují spíše větší mohyly o průměru 8 – 14 m vysoké 1 – 1,8 m, které jsou též od sebe více vzdáleny než předchozí. Rozměry mohyl v kombinaci s vnitřním uspořádáním pohřebiště pravděpodobně odráží chronologický vývoj mohylníku – velké mohyly na S okraji patří zřejmě do halštatsko-laténského období, řadově uspořádané mohyly vznikly v raném středověku. Pohřebiště má nepravidelně oválný tvar o rozměrech asi 150 x 80 m. Archeologické nálezy: První výkopy na pohřebišti proběhly již na konci 19. a na začátku 20. století. Podrobnější zprávy máme až o mohylách prokopaných J. Vackem v letech 1938 – 1941. Prozkoumáno bylo celkem osm mohyl, z nichž jedna o průměru 5 m a výšce 1,85 m obsahovala pod hlinitým násypem kamenný věnec. Keramické nádoby, železné udidlo a hrot oštěpu nalezené v hloubce 0,2 – 0,4 m jsou zřejmě pozůstatkem dodatečně vloženého časně laténského pohřbu. Mezi ostatními nálezy vyniká unikátní bronzový meč se zdobenou bronzovou pochvou a nákončí s otvorem po vypadlé jantarové vložce. Další mohylu neodborně prokopal v roce 1968 učitel Pech ze ZŠ Malšice a nalezl v ní slovanské esovité záušnice. Více informací přinesl záchranný výzkum tří narušených mohyl, který v letech 1976 – 1977 provedl dr. A. Beneš z plzeňské expositury AÚ. První obsahovala spálené lidské i zvířecí kosti, v jejím násypu bylo pak nalezeno několik set zlomků keramiky. Zbývající dvě mohyly obsahovaly kostrové pohřby uložené v natažené poloze na zádech hlavou k východu. První, který byl uložen v mělké jámě zahloubené do původního terénu, patřil dospělému muži. K pohřbu patřila keramická nádoba uložená u jeho nohou, z mohylového násypu pochází zlomky z dalších dvou nádob, železná ocílka a křemenné křesadlo. Ve třetí mohyle byl objeven nespálený pohřeb dítěte. Archeologické nálezy datují všechny tři mohyly do raného středověku. 3.6. Uložení nálezů Husitské muzeum v Táboře, AÚ Praha – expositura Plzeň (př.č. P 114-115/76)