Mostek se nachází na východním okraji obce a přemosťuje potok Polečnici v bezprostřední blízkosti novodobého mostu č. 39-015 na silnici Č.Krumlov – Hořice na Šumavě. Svou osou je situován ve směru V – Z. Je konstruován jako masívní, kamenný, jednoobloukový, kolmý, s křídly, v současné době bez zídek a omítek. Délka mostu je 13,40 m, šířka 2,70 m a výška 3,40 m. Mostek nemá pravidelný tvar, na koncích se mírně rozšiřuje. Mostní otvor je tvořen polokruhovou klenbou, jejíž paty sahají až terénu bočních svahů koryta potoka. Vrcholnice klenby je vodorovná, zhruba 2,95 m nad dnem koryta a 0,48 m pod současnou horní plochou mostku. Klenba je vyzděna z plochého lomového kamene výšek 37 až 48 cm. Vnější část spár je většinou vyplněna betonem. Slabým betonovým potěrem je také opatřena koruna zdiva. Ještě na počátku 20. století most míval zídky, v nichž byly vsazeny n obou straných zděné výklenkové kapličky. Horní část mostu je dnes mírně vyklenuta, pochůzná plocha je tvořena kamenným zdivem samotného mostu, kraje jsou porostlé travou. K mostku jsou na obou stranách na vazbu přizděna šikmá křídla, počínající od pat klenby, se skloněnou rovinou. Současná délka křídel se pohybuje od 1,08 do 1,30 m. Jihozápadní křídlo (návodní) je druhotně částečně přezděno, přičemž nebyl dodržen jeho původní tvar, přímá rovina líce křídla byla zesílena a zakulacena. Jihovýchodní křídlo je částečně narušeno pařezem od stromu. Koryto potoka pod mostem je neupravené, kamenitopísčité. Voda protéká mostem od jihu k severu. Mostek v průběhu dob procházel četnými změnami. Dle kolorované rytiny z r. 1660 zde bývala jen prostá dřevěná lávka, dle mapy z doby kolem 1700 zde byla dřevěná krytá lávka. Ikonograficky doložený ve zděné podobě je v 19.století (uveřejněno Poutní místo Kájov, Petr Pavelec, 2005) a dle fotografie Josefa Seidla z počátku 20.stol. zde byl kamenný obloukový most se zídkami a dvěma kapličkami proti sobě v ose mostu.