Dalším ze zajímavých a sochařskou výzdobou opatřených zákupských mostů je pískovcový silniční most přes říčku Svitávku pocházející z roku 1849. Most se nalézá v blízkosti kaple sv. Anny a jejího malebného okolí v jižní části Zákup (Reichstadt). V současné době pro automobilovou dopravu uzavřený most byl postaven z pískovcových hladce opracovaných kvádrů a sklenut na dva stlačené segmentové oblouky (rozpětí kolem osmi metrů) se středním pilířem. Parapetní zídky se nalézají na obou stranách vozovky jejíž povrch tvoří dlážděné kostky. Parapety jsou ukončeny jednoduchými pískovcovými čtvercovými plotnami bez profilace. Na krajích parapetu pravé strany (směrem od kaple sv. Anny) se nalézala dvojice soch sv. Apolónie a sv. Barbory. Uprostřed mostu nad středním pilířem z téže strany se lze setkat s litinovým křížem a korpusem Krista na něm. Levou stranu a zídku parapetu mostu osazovala původně ve středu nad pilířem (proti litinovému Krucifixu) starší, ještě barokní socha sv. biskupa, která však dosti dlouhou dobu chybí (na mostě se nenalézala již během 50. a 60. let, proto nebyla prohlášena za nemovitou kulturní památku). socha sv. Apolónie: Pískovcová socha světice a patronky proti bolestem zubů je osazena na okraji parapetní zídky pravé strany mostu na vlastním nevelkém čtvercovém soklu. Na čelní stěně plintu sochy lze zaznamenat nápis: “S. APOLLONIA”. Světice stojí v kontrapostu s volnou pravou nohou. Je oděna do dlouhého spodního šatu v pase přepásaného a splývajícího v dlouhých řasách. Přes ramena má přehozen plášť těsně se přimykající k tělu. Hlava světice na dlouhém krku působí poněkud neorganickým dojmem. Hladká tvář světice je lemována dlouhými vlasy spadajícími na záda. Sv. Apolónie ve své levici drží u pasu zavřenou knihu, v pravé ruce kleště svírající zub. Socha se svým jednoduchým obrysem, mělkými záhyby a nevýraznou typikou přesvědčivě hlásí do období poloviny 19. století. socha sv. Barbory: Pandánem k výše zmíněné soše mučednice sv. Apolónie je pískovcová socha představující patronku dobré smrti a další z mučednic, sv. Barboru. Její socha je osazena na drobném soklu (shodném s předchozím u sv. Apolónie) na parapetní zídce též po pravé straně mostu. Socha (podobně jako sv. Apolónia) je v podživotní velikosti. Světice je oděna ve splývavý šat s ozdobnou ornamentikou v horní partii. Levou ruku si klade na prsa, v pravé ruce drží meč. Na plintu sochy se nalézá nápis: “S. BARBARA”. Při pravé noze světice se nachází obvyklá okrouhlá věž. Rok vzniku sochy byl odhadován současně s mostem, tedy k roku 1849 (zdrojem informací je Evidenční list nemovité kulturní památky ze 60. let 20. století od V. a I. Jirousových). litinový Krucifiix: Střed parapetní zídky pravé části mostu dekoruje dosud na vrcholu středového pilíře osazený litinový kříž s jednoduše profilovanou patkou, korpusem Krista a nápisovou tabulkou pocházející pravděpodobně z nějaké tehdy dobře dostupné slévárny. Osazení kříže do hmoty středového pilíře bylo pravděpodobně nedávno revidováno, kámen parapetu byl v hmotě a profilaci doplněn umělým materiálem. V dolní třetině stojny kříže lze nalézt (zřejmě nepůvodní?) nevelkou rozvilinovou konzolku. Kristus v obvyklé podobě tříhřebové varianty visí na kříži, oděn pouze bederní rouškou, jeho hlava je korunována trny. Litinový kříž byl v nedávné době restaurován. socha sv. biskupa: Ve střední části levé parapetní zídky stála v místech naproti litinovému Krucifixu socha světce, ze které se do současnosti dochoval pouze její nevelký hranolový podstavec s profilací a železným čepem. Dle historické dokumentace je známa podoba do současnosti nedochované sochy, odpovídající svým pojetím ještě první polovině 18. století. Snad z původní výzdoby staršího mostu (předchůdce stávajícího z roku 1849) pochází socha světce, oděného v biskupském rouše, s mitrou na hlavě a s knihou /?/ v levici. Světec shlížel na kolemjdoucí ve směru od kaple sv. Anny. Bezvousá hladká tvář byla lemována zpod mitry se vlnícími delšími vlasy. Zatímco si světec levicí tiskl k hrudi výše zmíněnou knihu /?/, pravice mířila u pasu směrem od těla. Na dochovaných snímcích již byla pravá ruka od zápěstí bohužel uražena. U světcových nohou spočívala na plintu sochy veliká ryba s výraznými šupinami. Se samostatnou rybou býval zobrazován např. sv. Ulrich z Augsburgu (kolem 890-973, augsburgský biskup, patron proti bolestem očí a ochránce před vodním nebezpečím, též patron příznivého počasí).