Studio Petr Hájek Architekti v roce 2023 realizovalo inovativní vestavbu, která se vznáší uprostřed dvorany na šesti ocelových nohách. Pro vestavbu do významné kulturní památky byly limitující vstupní podmínky státní památkové péče. Ty vycházely z vysoké kulturně historické hodnoty dané stavby, jejíž unikátnost je nutné vnímat v globálním kontextu. Podstatný byl i rozsah dochování historických konstrukcí a stavebně technický stav objektu. V neposlední řadě pak bylo třeba zohlednit složité hydrogeologické podmínky staveniště. Základním požadavkem bylo nezasahovat do historického objektu a celou stavbu koncipovat reverzibilním způsobem. Dalším požadavkem ze strany investora byla multifunkční náplň nového sálu. Vestavěná konstrukce se tedy důsledně vyhýbá jakémukoliv kontaktu s historickou budovou. Jednotlivé díly do ní byly vsazeny skrze střechu a až na místě složeny v kompaktní celek. Vestavbou vznikl nový velkokapacitní multifunkční sál, sloužící primárně jako stálá scéna karlovarského symfonického orchestru, rozšíření zázemí mezinárodního filmového festivalu a centrum kongresové turistiky. Stavba komunikuje s původní budovou ambivalentním a zdánlivě protichůdným způsobem. Svou strukturou, materiálovým řešením, technicistní formou a agresivně působící barevností se kontrastně vymezuje vůči neorenesanční stavbě ztělesňující svou tesknou nonšalancí atmosféru „Fin de siecle“. Vestavěná konstrukce se však památkově chráněné budovy v podstatě vůbec nedotýká a je samostatně založena na šesti ocelových nohách. Všechny soudobé zásahy jsou jasně přiznané a reverzibilní, tak aby mohly být kdykoliv v budoucnu snadno nahrazeny. Zároveň se však zvolený architektonický výraz vestavby vztahuje k historickému řešení vnitřního atria, které bylo technickým zázemím lázeňského provozu. Byla zde umístěna několikapatrová litinová galerie s hydraulickými výtahy a drobnou železnicí pro manipulaci s rašelinou. Industriální charakter vestavby je tak určitou aluzí na původní charakter tohoto prostoru, utvářený kovovou konstrukcí pro manipulaci s rašelinou. V tomto smyslu je tedy stavba vysoce kontextuální a do určité míry evokuje původní industriální charakter utvářející originální atmosféru daného prostoru. Veškeré potřebné audiovizuální, scénické a akustické technologie jsou proto součástí vloženého objektu. Vestavba je tak napojena pouze na elektroinstalace, a veškeré soudobé zásahy jsou jasně rozpoznatelné a reverzibilní.