V roce 1887, když byla zahájena osobní doprava, byla trať v prostoru nádraží trojkolejná. Přičemž severně položená kolej byla slepá a jižně situované koleje se potom sbíhali za nádražím v jednu. Novostavba železniční stanice byla situovaná ve středové partii prostoru nádraží severně od kolejiště. Jednalo se o jednopodlažní budovu nepravidelného půdorysu zastřešenou systémem sedlových střech. Dispozičně šlo o příčný trojtrakt s přízemními bočními křídly obdélného půdorysu a patrové štítově orientované středové části. Přízemí objektu bylo využito pro prodej jízdních dokladů a pro provozní účely, patro bylo potom využito pro byt přednosty stanice. Součástí prostoru byly ručně ovládané závory u silnice směrem na Skoronice a dřevěné návěstidla.