Náhon Teplé Bystřice je zcela unikátní uměle zbudované vodní dílo o délce 16 km, které využívá vody Teplé Bystřice a v minulosti přivádělo vodu z čerchovských lesů k městu Domažlice. Říčka Teplá Bystřice, z které náhon vytéká, pramení na severním svahu Čerchova v nadmořské výšce asi 850 m n. m., její vody jsou součástí povodí Dunaje a odtékají do Černého moře. Část vod je ale pod prameništěm svedena do náhonu Teplé Bystřice, který ústí do Zubřiny, a tyto vody spadají do povodí Labe a končí v Severním moři. Předmětem návrhu Obce Babylon je zhruba 8 km dlouhý úsek, zahrnující horní část náhonu Teplé Bystřice s akvaduktem u železniční zastávky Havlovice. Náhon dále pokračoval severním směrem až do Domažlic, tento úsek bude po vyhodnocení předmětem samostatného návrhu na prohlášení. Náhon vytéká z Teplé Bystřice zhruba v nadmořské výšce 540 m n. m., nedaleko lokality Na Podkově severozápadně od České Kubice. Podtéká Bystřickou silnici a teče podél její severní strany východním směrem až k silnici č. I/26 (Domažlice – Horní Folmava). V tomto úseku je meandrující náhon nejprve mělký, zpevněný dřevěnými plůtky. Zhruba po 650 metrech (v úseku mezi žlutou turistickou značkou do Pece a cyklostezkou na Babylon) se koryto náhonu hluboce zařezává do terénu a v širokých meandrech protéká zhruba 250 m dlouhou roklí (hloubka terénního zářezu 3,3 m, šířka 8 m, šířka vlastního náhonu 1,5 m). Za cyklistickou stezkou na Babylon pokračuje již náhon mělčím korytem (výška 1,3 m, šířka 1,3 m), před křižovatkou podtéká nejprve Bystřickou silnici a vzápětí silnici č. I/26 a pokračuje stále východním směrem. Za silnicí náhon vytváří opět široký a hluboký zářez o délce zhruba 450 m a stáčí se k severovýchodu k železniční trati Domažlice – Furth im Wald. Zhruba ve 2,4 km své délky se krátce spojuje s tokem říčky Bystřice (ta přitéká od jihu od svého pramene pod Českou Kubicí), aby se cca po 300 m společného toku opět oddělily (Bystřice teče dále severozápadním směrem až k Babylonským rybníkům). Rozdělovací objekt náhonu a Bystřice má stěny i dno vyzděné z kamenných kvádrů, stavidla jsou dřevěná; běžný průtok v náhonu se udržuje při hloubce vody asi 15–20 cm a přebytečná voda se odvádí do Bystřice. Za rozdělovacím objektem pokračuje náhon severním směrem souběžně s železniční tratí až k Babylonu; od rozdělovacího objektu náhon sleduje střídavě turistická a naučná stezka a později i cyklostezka, které vedou kolem kanálu s mírnými odklony až po akvadukt na Hadrovci. Koryto se na trase výrazně klikatí, jeho šířka je 1,5 m, výška 1,5 m. Náhon před Babylonem protéká kolem chatové osady a na několika místech podtéká násep železniční trati v podobě kamenných propustků. Vodní dílo dále prochází východním okrajem zástavby obce Babylon pod železniční zastávkou (architektonicky a stavebně cenná stavba, v minulosti v návrhu na prohlášení) a dále pod hotelem Praha. Náhon zasazením do terénu a vedením v urbanizované části obce vytváří malebná zákoutí s lávkami a podtrhuje tak architektonickou kvalitu dodnes dochovaných meziválečných hotelových staveb a rekreačních objektů. Za Babylonem pokračuje zhruba severním směrem po západním úpatí zalesněného masivu Okrouhlíku; v tomto úseku stále sleduje železniční trať, kterou na několika místech křižuje ve formě propustků. Nízké mostky provedené ze sesazených masivních žulových kvádrů byly zřízeny před rokem 1862 v místě křížení náhonu s tehdy budovanou železniční tratí Domažlice - Furth im Wald. Zhruba na šestém kilometru své délky náhon definitivně přechází na východní stranu železniční trati a pokračuje nejprve západním a pak severozápadním svahem masivu Na Hlavě, stále v lesnatém terénu. Nejprve běží souběžně s tratí, ale postupně se od ní odklání severovýchodním směrem. V tomto úseku teče náhon zhruba po vrstevnici nejprve na výrazném asi 5 m vysokém uměle navršeném násypu; pata násypu je zpevněná kamennými kvádry a lomovým kamenem; koryto náhonu zde má hloubku 0,4 m a šířku 1,5 m. Po dalším zhruba kilometru se charakter kanálu mění a v závěrečném úseku je kopaný v terénu (hloubka koryta 1,5 m, šířka u dna 1,5 m). Opouští lesní úsek a po východním okraji louky přitéká opět k železniční trati k místu, vzdálenému cca 250 m východně od železniční zastávky Havlovice – Hadrovec (475 m n. m). Před železnicí je na náhonu zřízen betonový rozdělovací objekt. Z něj odtéká severním směrem voda na novodobý akvadukt a pak dále k Domažlicím (krátká část koryta těsně před a za akvaduktem je zatrubněna). Východním směrem je pak voda sváděna do nedaleké Zubřiny asi 700 m dlouhým vyhloubeným korytem, které k tomuto účelu slouží od roku 1985; tehdy byla totiž původní severní trasa kanálu přerušena likvidací historického akvaduktu a bylo třeba vodu odvádět jinam. Akvadukt, převádějící náhon Teplé Bystřice přes železniční trať Furth im Wald – Plzeň, stojí na místě původního historického akvaduktu z roku 1862. Ten byl zničen v roce 1985 údajně z důvodu plánované elektrifikace trati, ke které nakonec nedošlo. Stávající akvadukt byl postaven v roce 2012 jako přibližná tvarová replika původního akvaduktu. Jeho nosnou konstrukci tvoří dva lepené dřevěné nosníky o délce 24 metrů, mezi nimi je vložena ocelová konstrukce s otevřeným průtočným korytem a dřevěnou lávkou pro pěší a cyklisty. Lávku a koryto odděluje lehké zábradlí. Za akvaduktem pokračuje historické koryto náhonu, jehož dno a boky jsou v navazujícím úseku vyzděné z kamenných pravidelně pracovaných kvádříků a lomového kamene (pozemek ppč. 528/1, k.ú. Havlovice u Domažlic). Náhon Teplé Bystřice dále pokračuje otevřeným terénem severním a severovýchodním směrem kolem obce Havlovice k vodní nádrži Jezero a k západnímu okraji Domažlic (v tomto úseku nazýván také Mlynářská stoka). Tato část náhonu bude předmětem samostatného návrhu na prohlášení. S výjimkou krátkého úseku v zastavěné části obce Babylon prochází náhon lesnatým terénem. Náhon má minimální spád, upravené koryto má kolmé boky, šířka se pohybuje mezi 1 a 2 metry, výška vodního sloupce asi 10 cm. Břehy náhonu jsou zpevněny dřevěnými plůtky ze 4–5 vodorovně kladených laťových kulatin se štěrkovým zásypem.