Sokl je tvořen hranolovou patkou, která odstupňovanou profilací s reliéfním listovcem přechází v nízký dřík, na jehož čelní straně je obdélné zrcadlo s ostře zalamovanými bočními liniemi. Uvnitř zrcadla je nápisové pole s rytým nápisem: Denkmal des Kindesliebe/für/Franziska Siegmund geb. (K)una/Müllerswittwe aus [---]/geboren in Böhmischkamnitz den 18. Septbr: 1771/gestorben zu Priesnitz den 24 Mai 1847/ ihrem Schwieg[---]dem Amts und Schuldirektor/C. A. Bouffleur//. Sokl je zakončen profilovanou římsou, na které je usazen obelisk. Na čelní straně obelisku je ve středně vysokém reliéfu znázorněna alegorie Naděje, pod ní rytý kapitální nápis: WIEDERSEHEN. Ženská postava stojí z profilu s překříženýma nohama, dlaní pravé ruky se opírá o oko atributu - stojící námořnické kotvy, loket levé, vzhůru vztyčené ruky má rovněž opřený o vrchol kotvy. Žena s vlasy svázanými do uzlu je oděna ve volném, v pase staženém antikizujícím rouchu, pod nímž se rýsují tělesné objemy, s lehce nabíranými krátkými rukávy a spadajícím jemně řasenými záhyby k zemi. Nad ní je v nízkém reliéfu ztvárněno Boží oko ve svatozáři. Obelisk je završen profilovanou hlavicí s kovovým křížkem s břevny jemně rozšířenými a rozeklanými na koncích. Jde o nejstarší a výtvarně nejhodnotnější náhrobek hřbitova.