Řadový podsklepený čtyřpodlažní nájemní dům s půdní vestavbou, navazující v uliční čáře na sousední nájemní Jakobův dům a na druhé straně na Offermannův dům, je v hlavní kubusové hmotě zastřešený sedlovou střechou s hřebenem rovnoběžným s ulicí Bašty. Do dvora se dům otevírá dvěma křídly. Křídlo při sousedním domu Josefa Jakoba je zastřešeno pultovou střechou, zatímco u druhého křídla je šikmá střecha hlavní hmoty protažena v pokračování a je doplněna vystupujícím kubusem výtahové šachty, ukončeným pod úrovní hřebene hlavní hmoty objektu, rovnoběžného s ulicí Bašty. Pohledově exponovaná uliční fasáda je členěna 15 osami otvorů. V přízemí se osově symetricky nachází tři vstupy – jeden centrální, druhý v levé krajní ose otvorů, vytvořený z původního průchodu do dvora a třetí vstup v pravé krajní ose, vybudovaný dodatečně v průběhu historického vývoje. Na hladkou soklovou část se vsazenými otvory s výplní luxfery s integrovanými větracími otvory ze sklepa navazuje v přízemí bosovaná část fasády. Bosáž vytváří kolem obloukových otvorů v přízemí dojem arkády, předstupující s pilastry před hladké části roviny fasády, ve které jsou okna vsazena do líce (části okolo otvorů a pod okny v přízemí jsou až po úroveň chodníku průběžné, hladké a ustupující oproti bosáži a soklové hladké partii „pilastrů“). Oblouková okna („výkladce“; v průběhu historie byly parapety sníženy) v pateru mají pouze jeden dělící profil – poutec, oddělující obloukovou část od pravoúhlé. Vstupní dveře v parteru jsou dvoudílné, dřevěné, s proskleným nadsvětlíkem a s dveřními křídly s rámovanou a rytmizovanou vlysovou dřevěnou výplní. Zatímco u obou krajních vstupů jsou nadsvětlíky členěny podružnými profily vějířově, střední vstup „na osu“ fasády má nadsvětlík členěný na dva díly středním vertikálním dělícím profilem. Okna v patrech kopírují optické členění původních oken, tj. na dva díly a nadsvětlík. Fasáda domu je rytmizovaná postupným optickým „odlehčováním“ hmoty, tj. ubývající plastičností směrem zespoda nahoru. První a druhé patro objektu je odděleno od přízemí profilovanou kordonovou římsou, kterou v prvním patře kopíruje mělká průběžná parapetní římsa, předstupující v místech oken a doplněná zdůrazněnými parapetními částmi s vnořenými štukovými zrcadly. Okna druhého patra jsou doplněna pouze dílčími parapetními římsami. Okna prvního, druhého i třetího patra jsou lemována profilovanými šambránami, nad kterými jsou v prvním a druhém patře umístěny výrazně profilované nadokenní římsy. Okna třetího patra dosedají přímo na jednoduchou průběžnou parapetní římsu. Ta zároveň odděluje třetí patro od prvního a druhého patra, které tímto nabývají exteriérovou podobu „vznešených pater“. Nad okny třetího patra probíhá profilovaná kordonová římsa, která opticky uzavírá fasádu pod podstřešní vyloženou profilovanou římsou na konzolkách. Ve střešní rovině je směrem do ulice rozmístěno nepravidelně v jedné řadě celkem 16 střešních oken, směrem do dvora jsou střešní okna ve dvou řadách nad sebou. Dvorní průčelí jsou pojata jednoduše s hladkou omítkou. Dispozice domu je třítraktová se střední chodbou, avšak původní dvoutraktová dispozice zůstala propsána do konstrukčního systému s trámovými stropy. Materiálově se jedná o zděný cihelný objekt v suterénu s kombinací cihel a kamene, s vápennými omítkami a štukami realizovanými z románského cementu, zastřešený francouzskou pálenou střešní krytinou. Světle béžová uliční fasáda odpovídá svým jednobarevným provedením dobové koncepci a celkovému pojetí historizujících staveb. Pouze spodní části soklových partií, na které navazuje v parteru bosáž, jsou ponechány v přírodním kameni, bez omítnutí.