Malířská výzdoba obytných prostor druhého patra donjonu je v současném stavu fragmentárně dochovaná a čitelná v jihozápadní a severozápadní místnosti. Původně šlo zjevně o komplexní výzdobu obou prostor figurálními a ornamentálními kompozicemi, z nichž se dochoval pouhý fragment. Výzdoba dochovaná v dnešní podobě byla provedena minimálně ve dvou fázích v 16. st., přičemž ve druhé fázi byl koncept výmalby změněn s ohledem na stavební úpravy vázané na funkční proměnu prostor. Starší část dnes patrné výmalby byla provedena za majitelů hradu Pluhů z Rabštejna, kteří jej vlastnili 1495–1547 a významně jej stavebně upravili a rozšířili. Právě v těchto místnostech se nacházelo obytné jádro hradu a jeho nejreprezentativnější prostory. První fáze výmalby spadá do první třetiny 16. st. a je spojována s Janem z Rabštejna a jeho manželkou Kateřinou z Hozlau (†1548), jejíž rodový erb byl namalován do záklenku západního okna. Navázána byla na stavební úpravy prostor, zřízení nových vstupních portálů a arkýře. Zahrnuje figurální i ornamentální kompozice a nápisy, vše je však v dnešním stavu již převážně nečitelné. Součástí byla výmalba prostoru arkýře, z níž se dochovaly fragmenty ozbrojené postavy s kopím či dřevcem a mečem po boku na západní stěně a postavy nesoucí patrně kříž na východní stěně arkýře spolu s nečitelnými nápisy černou barvou. Ve špaletách východního okna místnosti pak byl namalován anděl a jako protějšek ležící žena s dítětem na zelené draperii, oba na iluzivní balustrádě pokračující původně po obvodových stěnách místnosti. Postava anděla, i přes silná poškození v oblasti rukou a obličeje, prozrazuje ve své době neobyčejně vysokou kvalitu malby, která v detailech provedení vlasů či křídel připomíná malby Albrechta Dürera, jehož dílo zde mohlo sloužit jako výchozí inspirace. Dekorativní malba se uplatnila v okolí vstupních portálů a pod stropem byl namalován vlys s festony. V sousední severozápadní místnosti byly dekorativními ornamenty opatřeny opět vstupní portály a okenní niky ve špaletách i kolem nich, ostatní fragmenty výzdoby jsou již nečitelné. Mladší úpravy ještě v 16. st. za Štěpána Šlika z Holíče charakter výzdoby částečně proměnily. Byla změněna poloha vstupních portálů, na což navázala nová dekorativní výzdoba jejich okolí a vytvoření dvou výrazných nápisů na stěně. Nově doplněny či obnoveny byly malby na západní stěně, konkrétně balustráda přesahující z okenní špalety na obvodní zeď, nyní již ve znatelně nižší kvalitě oproti původním malbám. Tyto malby byly celkově záměrně komponovány s ohledem na starší výzdobu. Malby výrazně utrpěly přeměnou hradu na skladovací prostory a sýpku v 17. st. a následným chátráním.