Dvůr Kalec je barokním hospodářským komplexem bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích, vybudovaným za éry opata Eugena Tyttla v letech 1715-1716 na místě staršího zemanského sídla. Autorství bývá připisováno nejčastěji J. B. Santinimu-Aichelovi, který v době výstavby s plaským klášterem spolupracoval, zásadní vliv na výstavbu měl pravděpodobně i sám opat Eugen Tyttl. Dvůr byl ve své době významnou součástí hospodářského zázemí plaského kláštera. Dispoziční řešení areálu je zcela jedinečné - půdorys tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených "V". Dominantou je úzká vysoká budova zámečku se sýpkovými patry s krátkými obytnými dvoupodlažními křídly, na která navazují stodoly. Kolmo navazující hospodářská křídla spojuje proti budově zámečku ohradní zeď s branou. Vynikající architektura dvora byla citlivě zasazena do krajiny v předem promyšlených prostorových vazbách. Dvůr je situovaný v plochém či jen mírně zvlněném terénu, obklopený rozsáhlým komplexem polí a luk protkaných sítí cest, s navazujícími lesními porosty na západní a východní straně. Dvůr je výraznou dominantou, obohacující okolní kulturní krajinu a výrazně se uplatňující při pohledech z blízkého i vzdálenějšího okolí. Vzhledem k mimořádným kulturně-historickým hodnotám byl hospodářský dvůr Kalec zařazen v roce 2014 na Indikativní seznam národních kulturních památek v rámci unikátního souboru nejreprezentativnějších a nejlépe dochovaných plaských klášterních dvorců, pocházejících z první třetiny 18. století.