oltář boční Nanebevzetí Panny Marie, zv. Světelský

Katalogové číslo

1000138400_1002

Kraj

Jihomoravský kraj

Okres

Blansko

Obec

Adamov

Část obce

Adamov

Katastrální uzemí

Adamov

Adresa

• Adamov, U Kostela č.p. 377

Typ

oltář; boční oltář

Kategorie

část objektu

Součást nemovitosti

ano

Sloh

pozdní gotika

Autor

patrně dílna pasovského mistra Kriechbauma

Rozměr

výška 868 cm, šířka 372 cm

Technika

řezba; stolařská práce; tesání; kování; křídování; polychromie

Materiál

dřevo; železo; křída; zlato; olej

Anotace

Tzv. Světelský oltář byl součástí výzdoby hlavního oltáře Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře ve Zwettlu (Světlá) v Dolním Rakousku. Vznikl mezi lety 1516 až 1526 a jedním z jeho autorů byl snad i Ondřej Morgenstern z Českých Budějovic.

Dějiny

Tzv. Světelský oltář vznikl okolo roku 1520 jako hlavní oltář pro klášterní kostel cisterciáků v dolnorakouském Zwettlu (Světlá), objednavatelem díla byl opat Erasmus Leisser. V roce 1732 byl retábl, jehož původní podoba je známa z kresby datované rokem 1638, demontován a nahrazen barokním oltářem. Střední část pozdně gotického oltáře byla umístěna do boční kaple Všech svatých v klášterním kostele, křídla, predela a nástavec byly pravděpodobně zničeny. Roku 1852 byl oltář prodán Samuelu Festeticsovi, v následujícím roce se stal majitelem Alexander von Bensa, který dal oltář převézt do Vídně, kde jej restauroval pozlačovač Georg Plach. Z obavy o další osud významného díla a jeho možné vyvezení mimo území habsburské monarchie se oltáře ujala Ústřední památková komise, jež jej nechala umístit do kostela sv. Augustina ve Vídni. V roce 1855 za uhrazení nákladů za restaurování oltář získal kníže Alois z Liechtensteina, jenž oltář převezl do nově postaveného kostela sv. Barbory v Adamově u Brna. V roce 1895 bylo zjištěno výrazné napadení oltáře červotočem, k ošetření došlo roku 1897, kdy byl oltář napuštěn šelakem. V roce 1942 byl oltář restaurován brněnskou dílnou bratří Kotrbů. Zásah spočíval v očištění, napuštění formalinem, a upevnění úlomků. V letech 1944-1946 byl oltář demontován a uložen v kryptě kostela ve Vranově u Brna. Nevhodné uložení způsobilo napadení plísní sivou, proto bylo dílo v období 1946-47 znovu ošetřeno Karlem Kotrbou. Poslední významné restaurování proběhlo v letech 2006-2007.

Popis

Přízední dřevěná architektura sestávající z podstavce, retabula s předsazenou menzou na stupňové podnoži, svatostánku a vlastního retabula. v retabulu je monumentální kompozice spojující motiv nanebevzetí Panny Marie s jejím Korunováním. Skříň retabula má v 1. plánu obloukové ukončení s vrcholovým vimperkem kýlového tvaru a zakončením kytkou, v 2. plánu je horní ukončení v úrovni vrcholu plného oblouku skříně pravoúhlé. Menza jednoduchého hranolového tvaru po krajích s přetínavými pruty je ukončena římsovou deskou, na níž spočívá svatostánek opět s vimperkovým kýlovitým ukončením a nárožními pilíři ukončenými fiálami.Na dvířkách s lomeným zakončením je řezba Ukřižovaného s nápisovou páskou. Podstavec retabula má odsazenou trnož a v horní části pod spodní římsou retabula kružbový vlys. Řezba retabula je vložena do rámu po jehož bocích jsou uvnitř nad sebou 4+4 figury pod baldachýny. Z vnějšku je spodek retabula flankován opěráky s fiálami, které přecházejí do tordovaného prutu ukončeného kolínkem, na němž spočívá hlavice s figurou archanděla. Nad figurami jsou opět baldachýny v podobě převýšených věžic z proplétaných vegetabilních prutů. Vodorovně ukončená část architektury retabula v druhém plánu je rámová s vlysem ze suchých větví a je ukončená římsou. Ve spodní části retabula jsou dvě obdélné kazety ( na způsob predelly obsahující nápisové pásky. Vyřezávaná výzdoba je dělena do tří celků – úrovní: pozemské s apoštoly – zóny Panny Marie a nad duhovým obloukem zóny s Bohem Otcem, Kristem, Duchem svatým. V retabulu je celkem 51 figur, poprsí či hlav. Přesná identifikace všech jednotlivých figur není jednoznačná, po likonografické stránce ( s vyjímkou tzv. Gnóma a hlavy s perlovou čepicí je věc jednoznačnější: v rámci tvořeném kmeny stromů (dubů, což souvisí s fundační legendou Světelského kláštera) je vespod skupina dvanácti apoštolů u prázdného Mariia hrobu, po přerušení vrstvou oblaků se srpkem měsíce s lidskou tváříje v centru kompozice klečící Panna Maria s andělskými kůry. Po opětovném oddělení oblaky a obloukem duhy následuje horní fugurální výjev s Nejsvětější Trojicí, držící korunu.Pod ukončujícím obloukem je potom řezba plamínkového baldachýnu. Stojící figury po stranách lze interpretovat(zleva dole): neznámý poustevník, sv. Mikuláš, sv. Urban ,sv. Barbora (?);vravo: opat Erasmus von Leisser, sv. Erasmus, sv papež (Řehoř?), sv. Dorota ?

Popis památkové hodnoty

Jedna z nejhotnotnějších památek pozdněstředověkého sochařství a řezbářství v Evropě, reprezentant typu řezby bez krycí povrchové úpravy ( " holzsichtig"), patrně pasovské práce z dílny mistra Martina Kriechbauma.