oltářní křídla z Roudník

Katalogové číslo

2000013550

Kraj

Jihočeský kraj

Okres

Tábor

Obec

Tábor

Část obce

Tábor

Katastrální uzemí

Tábor

Adresa

• Tábor, Žižkovo nám. č.p. 1/1

Typ

oltářní archa

Kategorie

objekt

Sloh

pozdní gotika

Anotace

Dvě dochovaná oltářní křídla pozdně gotického retáblu- oboustranné malby na dřevěné desce, datace: kolem r. 1480 - okruh Mistra Svatojiřského oltáře. První známé vyobrazení Mistra Jana Husa na olt. desce, doklad tvorby pro utrakvistickou církev.

Historický vývoj

Pravděpodobný vznik v některé z dobových pražských dílen pro utrakvistický farní kostel sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic, okres Ústí nad Labem. Křídla byla druhotně seříznuta a opatřena vrstvou barokního mramorování, díky čemuž přečkala rekatolizační období 17. a 18. století, neboť na vnitřní straně pravého křídla je nejstarší vyobrazení Upálení mistra Jana Husa doložitelné v českém deskovém malířství. Předpokládá se, že na střední desce, která se nedochovala, anonymní malíř zobrazil Uřižování Krista nebo Poslední večeři Páně, event. v nice umístěnou monstranci s Tělem Páně. Od r. 1607 byly desky z křídel využity jako dveře, uzavírající vstup do prostoru za oltářem, střední deska byla prodána ke spálení. Patrně při změně účelu desek došlo k jejich ořezu především ve svislém směru. V r. 1966, při restaurování mobiliáře kostela v Roudníkách, studenti AVU objevily tyto dveřní desky, které pod barokní přemalbou skrývaly kvalitní středověkou malbu předběžně datovanou do sedmdesátých let 15. století. Původní restaurování malovaných desek provedli Bohuslav a Ludmila Slánských v r. 1975. Poslední restaurátorské práce ak. mal. Naděžda Mašková a Miroslav Křížek v letech 2013-2014. Oltářní křídla byla vykoupena od insolvenčního správce majetku farnosti Trmice v litoměřické diecézi z prostředků MK ČR. Od konce r. 2012 patří k nevýznamnějším uměleckým artefaktům Husitského muzea v Táboře.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Oltářní_křídla_z_Roudník

Royt, J. In: Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340-1550 (J. Royt, ed.). Vydalo Karolínum, Praha, 2015. Str. 107-110. ISBN 978-80-246-3174-5

Popis

oltářní archa gotická - křídla - 2 ks, autor: okruh Mistra svatojiřského oltáře, malba, tempera, dřevo, rozměry křídelní desky 162x68 cm, po zarámování 179 x 82 cm, 2. pol. 15. stol,. kolem 1480. Vnitřní strana levého křídla zobrazuje v horní části Stětí sv. Jakuba Většího, v dolní části Upálení sv. Vavřince. Na vnější straně levé desky je sv. Jakub Větší s poutnickou holí a sv. Vavřinec držící knihu a palmovou ratolest. Vnitřní strana pravého křídla v horní části zobrazuje Umučení sv. Šebestiána, v dolní polovině Upálení mistra Jana Husa. Na vnější straně je vyobrazen sv. Jakub Menší, v dolní části sv. Štěpán.

Popis památkové hodnoty

Doklad vývoje utrakvistické malby v Čechách. Byl to odklon v Praze působícího Mistra svatojiřského oltáře od konzervativního domácího prostředí, jeho ovlivnění norimberskou malbou z pol. 15. století, který zapůsobil na anonymního Mistra oltářních desek z Rudníků, který pravděpodobně rovněž pocházel z pražského dílenského prostředí. Význam oltářních křídel z Roudníků rovněž spočívá v jejich ikonografii. Vyobrazení Mistra Jana Husa s dalšími církevními světci ho přiřazuje k prvomučedníkům zakládajícím legitimitu rané církve. Potřeba utrakvistů prezentovat vlastního světce na úrovni tradičních světců byla jedním z důvodů jejich nevyhrozeného vztahu k obrazům s náboženskou tématikou. Naopak utrakvistická malba sloužila jako prostředek k šíření reformníxh myšlenek, k uctívání nových mučedníků, ale měla i didaktickou funkci pro laiky neznalé písma.