Osmipodlažní, plně podsklepená, přísně symetricky řešená polyfunkční budova, využívající systému železobetonového skeletu s výplňovým zdivem, byla vztyčena v mírně svažitém terénu (svažujícím se od jihozápadu na severovýchod) na půdorysu obdélníka se dvěma dvouosými průběžnými rizality s postranními balkóny ve dvorním průčelí a z půdorysu přízemí na severní straně směrem do dvora výrazně vystupující restaurační částí o šířce dvou okenních os. Hlavní uliční průčelí je dvanáctiosé a drží uliční čáru, z níž mezi třetím a šestým podlažím v šíři deseti os vystupuje plochý rizalit. Nejvyšší podlaží, které je o dvě krajní osy zkráceno, je ustoupeno z uliční čáry, čímž je vytvořena krytá průběžná terasa. Budova je zastřešena plochou střechou, která přechází nad terasu posledního patra, kde je nesena výraznými černými sloupy. Do vzhledu hlavní fasády se promítá původní polyfunkční využití budovy. Parter sloužil obchodním jednotkám s prosklenými výlohami, monumentálním vstupem se vcházelo do prostorného vestibulu a dále do brněnského sídla pojišťovny, které se skládalo z obdélné zákaznické haly s pokladnou a bočními jednacími místnostmi v přízemí, kanceláří s velkými americkými okny v patře a několika kanceláří ve východní části třetího podlaží. Od třetího podlaží výše se nacházely bytové jednotky. Hlavní vstup o šířce dvou okenních os je situován uprostřed budovy a spolu s jednou obchodní jednotkou z každé strany je zvýrazněn černým mramorovým obkladem. Masivní původní čtyřkřídlé monolitické nerezové prosklené vstupní dveře s mohutným proskleným nadsvětlíkem jsou zapuštěny do fasády (vstupní nika je obložena černým mramorem) a vstupní podesta, k níž směřují dva schodišťové stupně, je obložena teracovými dlaždicemi. Černý mramor zvýrazňující vstup je použit rovněž pro obklad nízkého soklu budovy, který vyrovnává mírně svažitý terén. Ostatní plochy fasády jsou obloženy kontrastním světle béžovým vápencem a členěny pravidelným rastrem okenních výplní. Jak uvedeno výše, v druhém podlaží byla použita americká okna v kovových rámech, přičemž v krajních osách se jedná o okna výrazně šířkově obdélná a pod rizalitem okna výškově obdélná, vždy dvě sdružená. Bytové jednotky jsou prosvětleny šířkově obdélnými okny, přičemž v rámci rizalitu směrem ke středu narůstá počet jejich křídel a zvětšuje se jejich plocha. V krajních osách třetího až sedmého podlaží se jedná o okna čtyřkřídlá, přičemž krajní křídlo blíže ke středu budovy je protaženo směrem dolů na francouzské, opatřené kovovým zábradlím a ventilačkou v horní části. Ve 2., 3., 10. a 11. ose rizalitu a 2. až 11. ose sedmého podlaží (tedy těsně nad rizalitem) se jedná rovněž o čtyřkřídlá okna, přičemž krajní křídlo směrem od středu budovy k jejímu okraji je v horní čtvrtině doplněno ventilačkou. Ve 4. až 9. ose třetího podlaží se jedná o okna pětikřídlá, přičemž krajní křídlo blíže k okraji fasády směrem od jejího středu je opět v horní čtvrtině doplněno ventilačkou. Ve 4., 6., 7. a 9. ose čtvrtého až šestého podlaží se jedná o shodně řešená okna jako předchozí, ale ve spodní části protažená o tři nízká ventilační křídla. Stejná okna jsou v 5. a 8. ose čtvrtého až šestého podlaží, avšak krajní křídlo směrem od středu k okraji fasády je protaženo na francouzské, doplněné kovovým zábradlím. Okna ustoupeného osmého podlaží jsou čtyřkřídlá s ventilačkou v horní čtvrtině krajního křídla směrem od středu fasády k jejímu okraji. Okenní výplně jsou již novodobé. Dvorní průčelí směřující do vnitrobloku, a částečně viditelné z ulice Josefské, je omítnuté, členěné dvěma výše zmíněnými rizality s postranními balkóny s kovovým zábradlím. Původní okenní výplně, místy ještě zachované, byly dřevěné zdvojené s kastlem na rolety. Jejich členění je odvozeno od oken hlavního průčelí. K levému rizalitu (při pohledu z ulice Josefské) je připojeno zaoblené komínové těleso, vyzděné z režných červených komínových cihel. V interiéru veřejné části budovy se mohutnými vstupními dveřmi dostaneme do zádveří, jehož boční zdi jsou v celé výšce obloženy mramorovými deskami s výraznou kresbou kamene a podlaha mramorovými čtvercovými dlaždicemi. Následně projdeme v podstatě shodnými dveřmi do vstupního vestibulu, který se po stranách otevírá do bočních schodišť o čtyřech schodišťových stupních, směřujících do postranních chodeb, vedoucích k výtahům a dále kolmo směrem do dvora do bočních dvouramenných schodišť s mezipodestami, klesajících do suterénu a stoupajících do horních podlaží. Stěny vestibulu i navazujících postranních chodeb jsou v celé výšce obloženy mramorovými deskami (jiný druh mramoru než v zádveří) a na podlaze je dvoubarevná mramorová dlažba (světlý a tmavý mramor v pravidelném rastru, kromě nízkých schodišť, která jsou obložena pouze světlým mramorem). Boční schodiště vedoucí do jednotlivých pater jsou pokryta teracem, opatřena kovovým zábradlím s mosazným madlem a zdi jsou do výše druhého podlaží, přibližně do poloviny výšky, obloženy mramorem stejným jako ve vestibulu. Ve druhém podlaží, kde byly původně v celé přední části budovy kanceláře, oddělují prostor bývalých kanceláří od prostoru schodišť dělící stěny, částečně vyzděné a obložené mramorem a částečně tvořené atypickými luxfery. Prostup těmito dělicími stěnami zajišťují nerezové prosklené dveře, zachované pouze na severovýchodní straně. Na jihozápadní straně již byly nahrazeny novými jednoduchými plnými dveřmi. Plné stěny schodišťové podesty jsou opět obloženy mramorovými deskami shodnými s těmi ve vestibulu.